Cena zlata prošla v první polovině roku výraznými výkyvy. Po prudkém růstu na konci ledna následoval citelný pokles, který ji v době vzniku tohoto článku stlačil pod hranici 4 100 dolarů za unci. Od začátku roku tak zlato odepsalo několik procent své hodnoty, přesto je meziročně stále přibližně o 25 % výše. Z dlouhodobějšího pohledu proto zůstává jeho vývoj pozitivní a hlavní faktory podporující cenu tohoto drahého kovu zatím nezmizely.
Otázkou nyní je, zda jde pouze o přirozenou korekci po předchozím prudkém růstu, nebo o začátek hlubšího poklesu. Dosavadní vývoj naznačuje, že za letošní volatilitou stojí především chování investorů a spekulantů, zatímco dlouhodobé fundamenty zůstávají do značné míry zachovány.
Přirozená korekce po silném růstu
Pokles ceny zlata v první polovině roku lze vysvětlit především vybíráním zisků a ústupem části spekulativního kapitálu, který do trhu přitékal během předchozího období. Po velmi silném růstu se podobné korekce objevují poměrně často a nejsou na finančních trzích ničím neobvyklým.
To však automaticky neznamená změnu dlouhodobého trendu. Naopak právě období zvýšené volatility často vede k tomu, že z trhu odcházejí investoři s krátkodobým horizontem, zatímco dlouhodobí účastníci trhu využívají poklesů k postupným nákupům.
Zároveň se předpokládá, že nižší ceny mohou povzbudit cenově citlivou poptávku po zlatých špercích, která byla během předchozího růstu výrazně utlumená. Vyšší ceny totiž v minulém roce přiměly část spotřebitelů své nákupy odložit.
Z investičního pohledu proto dává smysl počítat s možností dalších krátkodobých poklesů, zároveň však zachovat pozitivní dlouhodobý pohled na zlato. Případné výraznější oslabení ceny může představovat příležitost pro postupné budování pozic, ať už prostřednictvím ETF fondů zaměřených na zlato nebo těžařských společností, například Newmont (NEM).
Investiční poptávka sehrála klíčovou roli
Při pohledu na strukturu poptávky po zlatě v prvním čtvrtletí letošního roku je patrné, že významnou úlohu sehrály investice. Do této kategorie patří především nákup slitků, mincí a burzovně obchodovaných fondů (ETF).
Naopak technologická poptávka bývá dlouhodobě poměrně stabilní a výrazněji nekolísá. Stabilnější charakter mají také nákupy centrálních bank, které již několik let vykazují strukturální růstový trend.
Vývoj mezi roky 2024 a 2025 ukazuje, že právě prudce rostoucí investiční poptávka významně přispěla k růstu ceny zlata. Cena zlata během roku 2025 vzrostla o 65 %, přičemž zvýšený zájem investorů více než vykompenzoval pokles poptávky ze strany šperkařského průmyslu i centrálních bank.
Data World Gold Council ukazují, že technologická poptávka se meziročně téměř nezměnila a klesla pouze z 326 na 323 metrických tun. Výraznější změna nastala u šperků, kde poptávka klesla z 2 027 na 1 638 metrických tun.
Naopak zájem o zlaté slitky a mince vzrostl z 1 188 na 1 374 metrických tun. Ještě výraznější změna nastala u ETF fondů a podobných investičních produktů, kde se poptávka zvýšila z téměř nulové hodnoty na 801 metrických tun.
Nákupy centrálních bank sice meziročně poklesly z 1 092 na 863 metrických tun, přesto zůstávají jedním z nejvýznamnějších pilířů celkové poptávky. Celková poptávka po zlatě se zvýšila z 4 631 na 4 999 metrických tun.
Právě prudký růst investiční poptávky však zároveň vytvořil prostředí, ve kterém bylo mnoho investorů ochotných své pozice při prvních známkách volatility rychle uzavírat. To následně přispělo k letošní cenové korekci.
Centrální banky zůstávají důležitým hráčem
Zajímavý vývoj přineslo také první čtvrtletí roku 2026. Zatímco poptávka po ETF fondech se oproti konci roku 2025 snížila o 65 metrických tun, čisté nákupy centrálních bank se zlepšily.
Současně JPMorgan Chase (JPM) upozorňuje, že Čína podle všeho své nákupy zlata dále navyšuje. Právě pokračující zájem centrálních bank je jedním z hlavních argumentů investorů, kteří očekávají dlouhodobý růst ceny zlata.
Tento pohled vychází z přesvědčení, že postupně rostoucí úroveň amerického dluhu motivuje centrální banky k větší diverzifikaci devizových rezerv. Místo držby amerických dluhopisů proto část prostředků přesouvají právě do zlata.
Vedle toho působí také pokračující geopolitické a obchodní napětí, které některé státy motivuje ke snižování podílu aktiv denominovaných v amerických dolarech. Zlato je v tomto prostředí vnímáno jako alternativa, která není přímo spojena s případnými sankčními opatřeními.
Právě dlouhodobé nákupy centrálních bank představují jeden z nejdůležitějších fundamentů současného trhu se zlatem.
Výhled pro druhou polovinu roku
Celkový obraz trhu naznačuje, že krátkodobá volatilita nemusí znamenat změnu dlouhodobého trendu. Pokud budou centrální banky pokračovat v nákupech zlata stejným směrem jako v posledních letech, zůstane na trhu významný zdroj stabilní poptávky.
Současně nižší ceny mohou postupně přivést zpět část spotřebitelů, kteří během předchozího růstu své nákupy šperků odložili. Postupné uzavírání pozic krátkodobých spekulantů by navíc mohlo odstranit část prodejního tlaku, který letos cenu zlata srazil níže.
To samozřejmě neznamená, že riziko dalších poklesů zmizelo. Krátkodobé oslabení ceny je nadále možné, zejména pokud bude pokračovat zvýšená volatilita finančních trhů nebo budou investoři dále vybírat zisky.
Dlouhodobější pohled však zůstává příznivější. Kombinace pokračujících nákupů centrálních bank, možné obnovy poptávky po špercích a postupného odchodu krátkodobých spekulantů vytváří prostředí, ve kterém mohou být výraznější cenové poklesy vnímány jako příležitost k postupným investicím do zlata, zlatých ETF nebo společností zaměřených na jeho těžbu.
