Předseda Federálního rezervního systému (Fed) Kevin Warsh dal najevo, že boj s inflací zůstává pro americkou centrální banku nejvyšší prioritou. Na otázku, jak bude Fed přistupovat k opětovnému růstu cen, odpověděl stručně dvěma slovy: „No tolerance“.
Jeho vyjádření naznačuje, že pokud bude inflace dále růst, Fed je připraven využít úrokové sazby k jejímu omezení. Právě další vývoj inflace bude podle všeho určovat směřování měnové politiky ve zbytku roku 2026 i v dalších letech.
Warsh zatím navazuje na přístup svého předchůdce
Kevin Warsh se funkce předsedy Fedu ujal 22. května a stojí v čele výboru, který rozhoduje o nastavení základní úrokové sazby ve Spojených státech.
Po jeho jmenování se objevovaly obavy, že by mohl při rozhodování více podléhat politickému tlaku, zejména vzhledem k opakovaným výzvám prezidenta Donalda Trumpa ke snižování úrokových sazeb.
Dosavadní vystupování nového předsedy však těmto obavám příliš nenasvědčuje. Jeho důraz na potlačení inflace odpovídá dlouhodobému přístupu Fedu, který již desítky let využívá úrokové sazby jako hlavní nástroj pro stabilizaci cenového vývoje.
Vyšší inflace mění očekávání ohledně sazeb
Inflace ve Spojených státech v posledních měsících opět zrychlila. V květnu dosáhla 4 % a v červnu činila 3,5 %, což představuje obrat po předchozím období postupného zpomalování růstu cen.
Současně se základní úroková sazba Fedu nachází na úrovni 3,6 %.
Rostoucí inflace se promítá také do očekávání samotných představitelů centrální banky. Podle aktuální situace je nyní mezi členy měnového výboru stejný počet těch, kteří do konce letošního roku očekávají zvýšení úrokových sazeb, jako těch, kteří by preferovali jejich další snížení.
To naznačuje, že další rozhodování Fedu bude výrazně záviset na nově zveřejňovaných inflačních datech.
Další vývoj inflace bude pro Fed rozhodující
Pokud bude inflace pokračovat v růstu, může Fed podle současných signálů přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, aby zpomalil ekonomickou aktivitu a omezil cenové tlaky.
Naopak návrat inflace ke 2% cíli by mohl otevřít prostor pro jejich postupné snižování.
Vývoj úrokových sazeb přitom ovlivňuje prakticky celou ekonomiku. Vyšší sazby obvykle zdražují financování domácností i firem, což může zpomalit spotřebu i investice.
Citlivé jsou zejména oblasti s vysokou potřebou externího financování. Patří mezi ně například výstavba datových center pro umělou inteligenci, financování bydlení prostřednictvím hypoték nebo úvěry na nákup automobilů.
Rozhodnutí Fedu tak nemají dopad pouze na finanční trhy, ale také na běžné spotřebitele a podniky.
Investoři budou sledovat především nová inflační data
V následujících čtvrtletích bude pozornost investorů směřovat především na vývoj inflace.
Právě ten podle současných vyjádření představitelů Fedu rozhodne o tom, zda americká centrální banka přistoupí ke zpřísnění měnové politiky, nebo naopak začne úrokové sazby opět snižovat.
Postoj Kevina Warshe zatím naznačuje, že centrální banka je připravena proti přetrvávající inflaci postupovat razantně a zachovat svůj tradiční důraz na cenovou stabilitu.
