Trh dokáže překvapit každého. Investor nebo trader může analyzovat cenový vývoj, připravit si několik scénářů a vstoupit do obchodu s pocitem, že počítá se všemi důležitými možnostmi. Potom ale přijde neočekávaná událost a během několika okamžiků se situace zásadně změní.
Takové momenty jsou na finančních trzích běžnější, než by se mohlo zdát. Rizikový sentiment se může změnit velmi rychle a investoři mohou na globální události reagovat prudce. Ani zkušený trader proto není vůči překvapení imunní. Rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným přístupem nespočívá v tom, že jeden dokáže předvídat úplně všechno. Podstatné je především to, jak na neočekávanou situaci zareaguje.
Studium historického cenového vývoje, svíčkových formací a dalších technických vzorců má své místo. Samo o sobě ale nedokáže obchodníka připravit na každou situaci. Trh může reagovat na událost, která se v minulosti nevyskytla stejným způsobem, nebo může důležitá informace přijít v jiném okamžiku, než se očekávalo.
Právě tehdy se ukazuje význam přípravy na nejistotu. Trader musí být schopen rychle vyhodnotit novou situaci a přijmout racionální rozhodnutí, přestože má ve hře skutečný kapitál a čelí psychologickému tlaku.
Nestačí studovat grafy, důležitá je příprava na neočekávané situace
Samotné sledování grafů obchodníka nenaučí správně reagovat na strach nebo překvapení. Je rozdíl mezi znalostí určitého principu a schopností použít jej v okamžiku, kdy je člověk vystaven skutečnému tlaku.
Podobný princip lze pozorovat například při výuce bojových umění. Student může během tréninku velmi dobře zvládat údery, kopy i obranné techniky. Při skutečném útoku ale může ztuhnout a nedokázat své znalosti použít. Teoretická a technická připravenost tedy automaticky neznamená, že člověk dokáže správně reagovat v nečekané situaci.
V tradingu může stejný problém vzniknout velmi snadno. Představme si například situaci, kdy trader zadá své příkazy těsně před zveřejněním důležité ekonomické zprávy. Informace však unikne o několik minut dříve a cena se začne prudce pohybovat ještě před plánovaným časem zveřejnění.
Pohyb může být natolik výrazný, že aktivuje připravené obchodní příkazy. Pokud trader s podobnou možností vůbec nepočítal, může se náhle ocitnout v otevřené pozici za zcela jiných tržních podmínek, než na jakých byl jeho původní plán založen. V tu chvíli už nejde pouze o technickou analýzu. Rozhodující je schopnost situaci vyhodnotit a správně řídit riziko.
Jedním ze způsobů přípravy je proto před obchodem uvažovat nejen o očekávaném scénáři, ale také o tom, co by se mohlo stát, pokud se situace začne vyvíjet úplně jinak. Není možné předvídat každou událost. Smyslem přípravy však není vytvořit plán pro všechny myslitelné varianty, ale snížit pravděpodobnost, že neočekávaný vývoj způsobí úplné rozhodovací ochromení.
OODA pomáhá strukturovat rozhodování pod tlakem
Užitečným rámcem pro podobné situace může být metoda OODA – observation, orientation, decision, action, tedy pozorování, orientace, rozhodnutí a akce. Tento přístup spojovaný s americkým stíhacím pilotem a vojenským stratégem Johnem R. Boydem lze aplikovat také na obchodování.
První část představuje pozorování. Trader musí nejprve zjistit, co se na trhu skutečně děje. Místo automatického držení původního scénáře je nutné sledovat nové informace a změny cenového vývoje.
Následuje orientace, tedy zasazení aktuální situace do širšího kontextu. V tradingu může jít například o úvahu, jak na novou událost pravděpodobně reagují ostatní účastníci trhu a zda se podmínky, na jejichž základě byla pozice otevřena, zásadně změnily.
Teprve poté přichází rozhodnutí. Trader vyhodnotí dostupné informace a zvolí další postup. Posledním krokem je samotná akce, tedy realizace rozhodnutí.
Význam tohoto přístupu spočívá mimo jiné v tom, že trader nereaguje pouze emocionálně na prudký pohyb ceny. Pokouší se nejprve pochopit změnu situace a až následně určit další postup. To je důležité zejména v okamžicích, kdy překvapivá zpráva nebo neobvyklé chování trhu vytváří tlak na velmi rychlé rozhodování.
Příprava přitom neznamená, že lze odstranit strach nebo nejistotu. Neočekávaný vývoj může překvapit i zkušené obchodníky. Cílem je vytvořit proces, ke kterému se lze vrátit v okamžiku, kdy původní scénář přestane platit.
Když není jasné, co trh řídí, prioritou zůstává omezení ztrát
Nejdůležitější částí reakce na nečekaný vývoj je nakonec kontrola rizika. Trader nemá pod kontrolou zprávy, globální události ani reakce ostatních účastníků trhu. Může však kontrolovat velikost svého rizika a rozhodnout, zda chce v pozici za změněných podmínek zůstat.
Právě zde může vzniknout jeden z největších psychologických problémů. Pokud obchod nečekaně zamíří proti původnímu scénáři, může být lákavé nedělat nic a doufat, že se cena nakonec vrátí požadovaným směrem. Takový přístup ale nenahrazuje řízení rizika.
Pokud trader nedokáže určit, co aktuálně trh ovlivňuje, jednou z možností je omezit ztrátu a pozici opustit místo spoléhání na to, že se situace sama obrátí. Zachování kapitálu má v takovém okamžiku přednost před snahou za každou cenu dokázat, že původní obchodní myšlenka byla správná.
Zároveň není realistické předem určit reakci na každý možný scénář. Trhy obsahují příliš mnoho proměnných a některé události jsou ze své podstaty nepředvídatelné. Přesto má smysl při přípravě uvažovat o možnosti, že se stane něco mimo původní očekávání.
Psycholog Brett Steenbarger tento princip shrnuje myšlenkou, že na to, co si nedokážeme představit, se nemůžeme připravit. Pro trading z toho vyplývá jednoduchý závěr: kvalitní plán by neměl řešit pouze otázku, co udělat, pokud se očekávaný scénář naplní, ale také jak reagovat, pokud přestane platit.
Tradera před každým překvapením neochrání žádná analýza. Rozdíl může vytvořit schopnost rychle přijmout změnu podmínek, vyhodnotit dostupné informace a nepodřídit rozhodování naději nebo panice. Trh bude vždy schopen přijít s neočekávanou situací. Řízení reakce a vlastního rizika ale zůstává v rukou obchodníka.
