Emoce z tradingu jednoduše vypnout nelze. Přestože se v oblasti psychologie obchodování často zdůrazňuje potřeba odstranit emoce z rozhodovacího procesu, jejich úplná eliminace nemusí být ani možná, ani žádoucí. Emoce totiž nejsou pouze rušivým elementem, který stojí v cestě racionálnímu uvažování. Mohou být také důležitou součástí samotného rozhodování.
Výzkumníci Hans-Rüdiger Pfister a Gisela Böhm z University of Bergen argumentují, že emoce nelze chápat jako vnější sílu narušující jinak dokonale racionální rozhodovací proces. Naopak mohou při rozhodování plnit několik důležitých funkcí.
V tradingu je tento rozdíl zásadní. Strach, nadšení, lítost nebo očekávání mohou obchodníka přimět k chybnému kroku, pokud jim dovolí převzít kontrolu nad jeho jednáním. Stejné emoce mu ale mohou pomoci rozpoznat, jaké výsledky jsou pro něj důležité, rychleji zpracovat situaci, zaměřit pozornost na podstatné informace nebo dodržet předem připravený obchodní plán.
Cílem proto není proměnit se v obchodníka bez emocí. Podstatné je naučit se rozlišovat mezi emocí jako užitečnou informací a emocí jako impulzem k nepromyšlenému jednání.
Emoce pomáhají vytvářet preference a urychlují rozhodování
Každé obchodní rozhodnutí vyžaduje určitou volbu mezi různými možnostmi a jejich potenciálními důsledky. Emoční reakce na tyto důsledky mohou obchodníkovi pomoci určit, kterému výsledku přikládá větší význam.
Pokud se například rozhoduje mezi nákupem Bitcoinu (BTC) a amerického dolaru, může porovnávat radost z možnosti výrazného zhodnocení investice s nepříjemným pocitem spojeným s FOMO a obchodováním volatilního aktiva. Podobný proces probíhá také při rozhodování o uzavření ziskové pozice. Na jedné straně stojí uspokojení z realizovaného zisku, na druhé obava, že po prodeji bude cena pokračovat vzhůru a obchodník přijde o další potenciální výnos.
Samotná existence těchto emocí nezaručuje správné rozhodnutí. Poskytuje však informaci o tom, které možné výsledky mají pro obchodníka největší význam.
Problém vzniká ve chvíli, kdy začne pocity zaměňovat za fakta. Přání, aby cena pokračovala v růstu, není důkazem, že skutečně poroste. Stejně tak nervozita automaticky neznamená, že je obchodní strategie chybná nebo že je nutné pozici okamžitě uzavřít.
Emoce mohou zároveň výrazně ovlivnit rychlost rozhodování. Lidé je dlouhodobě využívají při situacích, ve kterých je nutné reagovat v omezeném časovém prostoru. V tradingu může tato vlastnost pomoci rychleji rozpoznat změnu situace.
Pokud obchodník drží dlouhou pozici a cena se blíží k důležité úrovni rezistence, může mít obavy, že býčí momentum slábne. Jestliže cena následně nedokáže rezistenci překonat, jeho nervozita může zvýšit pozornost vůči varovným signálům a pomoci mu realizovat zisk v souladu s plánem.
Stejná emoce však může vést k předčasnému uzavření pozice, pokud není podložena analýzou. Emoce mohou rozhodnutí urychlit, neměly by ho ale samy určovat.
Pocity ovlivňují, kterým informacím obchodník věnuje pozornost
Trading přináší neustálý přísun informací. Obchodník musí sledovat cenový vývoj, technické indikátory, trendy a další faktory, přičemž není možné věnovat stejnou pozornost úplně všemu. Emoce mohou pomáhat určovat, které informace člověk v daném okamžiku považuje za relevantní.
Pokud obchodník například úspěšně realizoval obchod založený na překřížení jednoduchých klouzavých průměrů, pozitivní zkušenost může způsobit, že bude této metodě věnovat větší pozornost také při dalších obchodech. Pocit spojený s úspěšným výsledkem tak ovlivňuje jeho budoucí výběr informací a strategií.
Podobně funguje negativní zkušenost. Obchodník, který utrpěl ztrátu, protože přehlédl dlouhodobější trend, může následně cítit lítost. Právě tato emoce ho může při dalších obchodech přimět k tomu, aby důsledněji analyzoval více časových rámců a neopakoval stejnou chybu.
To ovšem automaticky neznamená, že informace, na kterou se obchodník díky předchozí zkušenosti zaměří, bude vždy tou správnou. Emoce mohou pozornost nasměrovat, ale samy o sobě nepotvrzují kvalitu konkrétní obchodní strategie.
Tento mechanismus zároveň vysvětluje, proč předchozí obchody mohou výrazně ovlivňovat další rozhodování. Zisk nebo ztráta není pouze finančním výsledkem. Obchodník si s výsledkem může spojit konkrétní postup, indikátor nebo chybu a při další podobné situaci jim následně věnovat větší pozornost.
Rozhodující proto není snaha zbavit se emocionální reakce na předchozí obchod. Důležitější je rozpoznat, proč určitá zkušenost mění zaměření pozornosti, a následně ověřit, zda je tento posun podložen obchodní analýzou.
Emoce mohou disciplínu narušovat i posilovat
Další významnou funkcí emocí je schopnost podpořit závazek k již přijatému rozhodnutí. Obchodník se totiž často dostává do situace, kdy jeho předem stanovený plán začne soupeřit s momentálními impulzy.
Typickým příkladem je ztrátová pozice. Důvěra ve vlastní obchodní plán může obchodníkovi pomoci přijmout ztrátu a pozici uzavřít, přestože naděje na cenový obrat vytváří silnou motivaci ještě počkat.
Podobný mechanismus může fungovat při řízení velikosti pozice. Bolestivá zkušenost se ztrátou celého nebo významné části obchodního účtu může obchodníka motivovat k používání rozumnějších velikostí pozic. Tato zkušenost může být dostatečně silná, aby při příštím obchodu převážila nad chamtivostí a pokušením vsadit nepřiměřeně velkou část kapitálu na zdánlivě mimořádně přesvědčivou příležitost.
Emoce tedy nemusí být automaticky nepřítelem disciplíny. Za určitých okolností ji mohou naopak podporovat. Strach může pomoci ukončit ztrátový obchod, zatímco očekávání úspěšného výsledku může motivovat k dodržování obchodního plánu.
Rozhodující je vztah mezi emocí a předem nastavenými pravidly. Pokud obchodník začne jednat pouze na základě aktuálního strachu, nadšení nebo chamtivosti, emoce přebírají kontrolu. Jestliže je však dokáže vnímat a současně své jednání opírá o obchodní plán, mohou se stát součástí funkčního rozhodovacího procesu.
Snaha o úplné odstranění emocí proto nemusí být správným cílem. Emoce se podílejí na porovnávání možných výsledků, rychlosti zpracování informací, určování jejich relevance i schopnosti dodržet přijaté rozhodnutí.
Efektivnější přístup spočívá v tom, že obchodník své emocionální reakce rozpozná, ale nebude je automaticky považovat za důkaz toho, co se na trhu stane. Nemusí obchodovat jako robot. Potřebuje především zajistit, aby konečné rozhodnutí vycházelo z jeho strategie a analýzy, nikoliv pouze z momentálního pocitu.
