Trading není pouze otázkou technické a fundamentální analýzy. Významnou roli při rozhodování hraje také psychologie. I dobře připravený obchod může dopadnout jinak, pokud trader dovolí emocím nebo zakořeněným způsobům uvažování ovlivnit svůj úsudek.
Právě zde vstupují do hry kognitivní zkreslení, která mohou nenápadně měnit způsob, jakým obchodník interpretuje informace, hodnotí předchozí výsledky nebo reaguje na chování ostatních účastníků trhu. Problém spočívá především v tom, že si jejich působení nemusí vůbec uvědomovat.
Prvním krokem proto není snaha všechna zkreslení okamžitě odstranit, ale naučit se je rozpoznávat. Mezi časté příklady patří přeceňování nejnovějších událostí, vyhledávání informací podporujících vlastní názor nebo automatické následování většiny trhu. Stejně problematické může být připisování úspěchů vlastním schopnostem a neúspěchů okolnostem, které trader údajně nemohl ovlivnit.
Nedávné události mohou zastínit širší obraz
Jedním z nejčastějších problémů je recency bias, tedy tendence přikládat nepřiměřeně velkou váhu nejnovějším událostem. Trader se například může příliš soustředit na několik posledních obchodních rozhodnutí a postupně ztratit přehled o širším kontextu.
Pokud za sebou zaznamená několik ztrátových obchodů, může začít pochybovat o svých schopnostech nebo strategii. Stejný mechanismus však funguje také při samotné analýze trhu. Přílišná koncentrace na jednu ekonomickou událost může způsobit, že obchodník přehlédne širší fundamentální prostředí.
Podobná situace může nastat u technické analýzy. Zaměření pouze na několik posledních svíček může vést k tomu, že trader ztratí ze zřetele dlouhodobější trend. Krátkodobý pohyb pak získává v jeho rozhodování větší význam, než jaký skutečně má v rámci širšího vývoje.
Jednou z možností, jak tento problém omezit, je vědomě ustoupit od bezprostředního dění a znovu vyhodnotit dlouhodobější situaci konkrétního obchodu nebo celého portfolia. Poslední úspěch ani poslední neúspěch by neměly automaticky určovat způsob provedení následujícího obchodu.
Dalším častým problémem je confirmation bias, tedy tendence věnovat větší pozornost analýzám a informacím, které podporují již vytvořený názor. Informace, které jsou s tímto přesvědčením v rozporu, může trader naopak podceňovat nebo ignorovat.
Pokud je například přesvědčen o růstu trhu a přečetl několik výrazně býčích analýz, může snadněji přehlédnout signály naznačující opačný vývoj. Rozhodování se tím stává subjektivnější, protože obchodník už nehledá odpověď na otázku, co skutečně ukazují dostupné informace, ale spíše potvrzení toho, čemu už věří.
Pomoci může větší flexibilita a ochota pracovat s rozdílnými názory. Pohled z jiné perspektivy může upozornit na skutečnosti, které trader při vlastní analýze přehlédl. Cílem přitom není automaticky přijímat opačný názor, ale získat vyváženější pohled a vědomě posoudit argumenty obou stran.
Davové chování může změnit obchodní rozhodnutí
Třetím významným zkreslením je herding bias, tedy tendence následovat většinu. Trader může například ustoupit od připraveného obchodu pouze proto, že zjistí, že velká skupina ostatních obchodníků zaujímá opačnou pozici.
Takové chování vychází z přirozené neochoty odlišovat se od skupiny. V tradingu však samotná skutečnost, že většina účastníků trhu zastává určitý názor, nemusí být dostatečným důvodem pro změnu vlastního rozhodnutí.
To samozřejmě neznamená, že by měl trader automaticky obchodovat proti davu. Kontrariánská pozice by měla mít stejně jako jakýkoliv jiný obchod oporu v odpovídající fundamentální a technické analýze a v předem připraveném obchodním plánu. Pokud však dostupné informace dávají obchodníkovi dostatečný důvod očekávat obrat trhu, neměl by svou analýzu opustit pouze kvůli tomu, že většina pokračuje ve směru současného trendu.
S tím souvisí také práce s tržním sentimentem. Ten může sloužit jako další informace při vyhodnocování situace, zejména pokud trader zvažuje obchod odporující převládajícímu názoru. Podstatné je, aby rozhodnutí nevycházelo pouze z potřeby zapadnout do většinového pohledu.
Dalším psychologickým problémem je attribution bias, který se týká způsobu, jakým lidé vysvětlují příčiny výsledků. V tradingu se může projevit například tím, že úspěšné obchody trader připisuje vlastním schopnostem, zatímco ztráty vysvětluje nepředvídatelností trhu, pomalým internetovým připojením nebo jinými vnějšími okolnostmi.
Takový přístup může výrazně komplikovat vyhodnocování vlastního obchodování. Pokud jsou neúspěchy systematicky připisovány okolnostem mimo kontrolu obchodníka, je obtížnější identifikovat skutečné chyby v procesu rozhodování. Stejně tak přehnané připisování úspěchů vlastním schopnostem může zkreslovat hodnocení toho, co trader skutečně udělal správně.
Praktickým nástrojem může být podrobný obchodní deník. Trader si může zaznamenávat, co při konkrétním obchodu provedl správně, kde udělal chybu, co očekával, co ho naopak překvapilo a co mohl udělat lépe. Takový záznam vytváří prostor pro systematičtější hodnocení vlastních silných a slabých stránek.
Úspěšné obchody mohou v paměti získat nepřiměřenou váhu
Pátým příkladem je addiction bias, který se může projevit velmi výraznou vzpomínkou na mimořádně úspěšné obchody. Trader si své nejlepší výsledky může pamatovat podobně intenzivně, jako si sportovec vybavuje největší úspěchy své kariéry.
Samotná vzpomínka na několik mimořádně ziskových obchodů ale nestačí k posouzení kvality obchodního přístupu. Výsledky by měly být podloženy čísly. Pokud chce obchodník vybírat situace s vysokou pravděpodobností úspěchu, nemůže se spoléhat pouze na několik obchodů, které mu utkvěly v paměti.
Všech pět zkreslení má společný jeden zásadní prvek: mohou ovlivňovat rozhodování ještě před samotným otevřením nebo uzavřením pozice. Trading proto není jen technickou disciplínou založenou na grafech, datech a analýze. Psychologická stránka rozhodování může mít výrazný vliv na to, jak trader dostupné informace interpretuje a jak následně jedná.
Rozpoznání vlastních tendencí může být prvním krokem ke konzistentnějšímu rozhodovacímu procesu. U recency bias jde o zachování širší perspektivy, u confirmation bias o aktivní práci s protichůdnými názory a u herding bias o schopnost nepodlehnout automaticky většině. Attribution bias zase ukazuje význam objektivního hodnocení vlastních chyb a úspěchů, zatímco addiction bias připomíná, že výrazná vzpomínka na několik úspěšných obchodů nemůže nahradit skutečná data.
Obchodník tak může svou pozornost přesunout od jednotlivých emocionálně výrazných výsledků k dlouhodobějšímu procesu. Právě důsledná analýza vlastních rozhodnutí, práce s širším kontextem a vedení obchodního deníku mohou pomoci lépe rozpoznat situace, ve kterých psychologická zkreslení začínají ovlivňovat obchodní rozhodování.
