Fed stojí před důležitým rozhodnutím.
Americká centrální banka bude na zasedání 15. a 16. září rozhodovat o úrokových sazbách v prostředí, kde inflace zůstává výrazně nad jejím dlouhodobým cílem. Srpnový růst spotřebitelských cen dosáhl meziročně 3,4 %, stejně jako v červenci.
Federální rezervní systém zatím na obou zasedáních pod vedením předsedy Kevina Warshe ponechal sazby beze změny. Nová inflační data ale zvyšují očekávání, že by tentokrát mohl přijít růst sazeb. Velikost případného zvýšení zůstává otevřená.
Důsledky by se neomezily pouze na finanční trhy. Vyšší základní úroková sazba postupně zdražuje financování domácnostem i firmám a může ovlivnit hypotéky, spotřebitelské úvěry i náklady společností na obsluhu dluhu. Citlivější mohou být zejména menší společnosti, růstové firmy a podniky s vysokým zadlužením.
Inflace se drží výrazně nad cílem Fedu
Základní mechanismus měnové politiky spočívá v ovlivňování ceny peněz v ekonomice. Když jsou úrokové sazby nízké, domácnosti i společnosti si mohou levněji půjčovat, což podporuje spotřebu a investice. Silnější poptávka ale zároveň může vytvářet prostor pro další růst cen.
Fed může na přetrvávající inflační tlaky reagovat opačným postupem. Zvýšením sazeb zdraží úvěry a snaží se omezit poptávku v ekonomice. Slabší tempo spotřeby a investic pak může postupně snížit tlak na ceny, i když účinky měnové politiky se obvykle projevují se zpožděním.
Současná čísla dávají centrální bance důvod k opatrnosti. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 3,4 %, tedy stejným tempem jako v červenci. To zůstává výrazně nad přibližně 2% inflačním cílem Fedu.
Nejnižší meziroční růst spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců dosáhl 2,4 % v lednu a únoru. Následné opětovné zrychlení ukazuje, že cesta k cenové stabilitě není dokončena a inflační tlaky mohou zůstat jedním z hlavních faktorů určujících další postup centrální banky.
Růst cen ropy může rozhodování Fedu komplikovat
Kevin Warsh se od nástupu do čela Fedu vyhýbá výraznější signalizaci budoucích rozhodnutí o sazbách. Na posledním zasedání v červenci centrální banka ponechala sazby beze změny, stejně jako na předchozím zasedání pod jeho vedením. Zářijové rozhodnutí ale přichází v odlišném inflačním prostředí.
Další tlak vytvářejí ceny energií. Konflikty na Blízkém východě přispěly k prudkému růstu cen ropy a dražší energie se mohou postupně promítat do dopravy, výroby a konečných spotřebitelských cen. Pokud by tento vývoj pokračoval, návrat inflace ke 2% cíli by se mohl dále komplikovat.
Trh proto počítá s vysokou pravděpodobností zvýšení sazeb na zářijovém zasedání. Přesný rozsah případného kroku ale není jistý. Fed během posledního desetiletí jen výjimečně zvyšoval sazby o více než 75 bazických bodů na jednom zasedání, přičemž právě 75 bazických bodů představovalo největší jednotlivé zvýšení v tomto období.
Důležité bude také to, zda případný zářijový krok bude jednorázový. Pokud inflace zůstane zvýšená a drahá ropa bude dál vytvářet dodatečné cenové tlaky, může trh začít počítat s pokračováním restriktivnější měnové politiky i na dalších zasedáních.
Vyšší sazby mohou změnit podmínky na akciovém trhu
Růst sazeb má na jednotlivé části finančního trhu rozdílný dopad. Pro spořicí účty, nově vydávané dluhopisy a další nástroje s pevným výnosem mohou vyšší sazby znamenat atraktivnější výnosy. Zároveň tím ale vzniká větší konkurence pro akcie.
Pokud například bezpečnější dluhopisová aktiva nabízejí výnos kolem 4 %, část investorů může preferovat tento výnos před vyšším, ale podstatně méně jistým potenciálem akcií. Vyšší bezrizikové sazby se navíc promítají do oceňovacích modelů a mohou snižovat současnou hodnotu budoucích peněžních toků společností.
Druhým faktorem jsou náklady firem na financování. Společnosti využívající velké množství dluhu mohou při refinancování čelit vyšším úrokovým nákladům, což vytváří tlak na zisky a marže. Podobně mohou být zasaženy mladší růstové firmy, které jsou při financování expanze více závislé na externím kapitálu.
Citlivější proto mohou být small-cap společnosti, silně zadlužené podniky a mladé růstové firmy. Naopak společnosti s vysokými hotovostními rezervami mohou být vůči dražšímu financování odolnější a vyšší úrokové prostředí může za určitých podmínek prospívat také části bankovního sektoru.
Samotné zvýšení sazeb nicméně neurčuje každodenní směr akciového trhu. Pro investory bude vedle rozhodnutí 16. září důležitá především komunikace Fedu a signály o dalším směřování měnové politiky. Pokud centrální banka naznačí delší období vyšších sazeb, reakce trhu může být výraznější než na samotnou velikost jednoho zvýšení.
