Trh s ropou zažil v červnu výrazný obrat. Cena americké ropy WTI během měsíce propadla o 20 % a uzavřela na úrovni 69,50 dolaru za barel. Ještě výraznější pokles zaznamenala severomořská ropa Brent, která ztratila téměř 25 % a zakončila měsíc těsně pod hranicí 73 dolarů za barel. Oba hlavní světové benchmarky jsou za poslední tři měsíce níže o více než 30 %, což představuje jejich nejhorší čtvrtletní výsledek od roku 2020.
Za prudkým poklesem cen stojí především postupné zmírnění obav z narušení dodávek ropy z Perského zálivu. Přestože vyšší ceny v předchozích měsících významně podpořily zisky ropných společností, řada největších producentů dnes tvrdí, že je schopna úspěšně fungovat i při podstatně nižších cenách suroviny.
Trh se přizpůsobil problémům s dodávkami ropy
Na začátku roku ceny ropy prudce rostly v důsledku konfliktu s Íránem, který výrazně ovlivnil dodávky z Perského zálivu. Před vypuknutím konfliktu přitom tato oblast zajišťovala přibližně 20 % světových dodávek ropy.
Situaci dále zkomplikovaly útoky Íránu na lodě proplouvající Hormuzským průlivem, což vedlo k výraznému zpomalení přepravy ropy. Omezené dodávky vyvolaly akutní nedostatek suroviny na trhu a ceny během krátké doby vystoupaly až téměř na 120 dolarů za barel.
Postupně se však začala objevovat řešení, která dopad výpadků výrazně zmírnila. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zvýšily využívání ropovodů, které umožňují obejít Hormuzský průliv. Současně Čína omezila dovoz ropy a Mezinárodní agentura pro energii koordinovala mimořádné uvolnění strategických zásob.
Dalším faktorem bylo zapojení americké armády, která pomohla koordinovat bezpečný průjezd části tankerů průlivem. Vyšší ceny navíc vedly ke snížení poptávky po ropě a zároveň motivovaly producenty v zemích, jako jsou Spojené státy nebo Venezuela, ke zvýšení těžby.
Výsledkem bylo postupné zmírnění napětí na trhu a obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Další pozitivní impuls přišel poté, co Spojené státy a Írán v minulém měsíci podepsaly memorandum o porozumění, jehož cílem je znovu otevřít Hormuzský průliv pro běžný provoz. Trh nyní očekává, že se dodávky ropy z Perského zálivu budou během léta postupně vracet k normálu.
S tím souvisí také úpravy cenových výhledů. Morgan Stanley (MS) například snížila odhad průměrné ceny ropy Brent pro čtvrté čtvrtletí z 80 na 75 dolarů za barel.
Ropné společnosti sází na nižší náklady
Vyšší ceny ropy tradičně znamenají vyšší ziskovost producentů. V posledních letech se však největší energetické společnosti zaměřují především na to, aby byly schopny vytvářet silné finanční výsledky i při podstatně nižších cenách komodity.
Jedním z příkladů je ExxonMobil (XOM), který již několik let realizuje rozsáhlou transformační strategii zaměřenou na snižování nákladů a zvyšování efektivity.
Od roku 2019 společnost dosáhla kumulativních strukturálních úspor ve výši 15,6 miliardy dolarů a do roku 2030 plánuje zvýšit tento objem na 20 miliard dolarů. Zároveň soustředí kapitál především do projektů s nejvyšší návratností a nejnižšími provozními náklady.
Podle vlastních plánů by tato strategie měla do roku 2030 přinést 25 miliard dolarů dodatečného růstu zisku a 35 miliard dolarů vyššího cash flow ve srovnání s rokem 2024 při zachování stejných cen a marží.
Společnost zároveň očekává, že při průměrné ceně ropy Brent 65 dolarů za barel vytvoří během sledovaného období 145 miliard dolarů přebytečné hotovosti, kterou bude možné využít na zvyšování dividend a zpětné odkupy akcií.
Nízké náklady mohou podpořit růst i při slabších cenách ropy
Podobnou strategii uplatňuje také ConocoPhillips (COP). Firma během posledních let rozšířila své portfolio o nízkonákladová naleziště a prostřednictvím akvizic, úspor i rozvoje efektivnějších projektů výrazně snížila úroveň ceny ropy potřebnou k financování svého podnikání.
V současnosti společnosti podle zveřejněných údajů stačí průměrná cena WTI ve středních 40 dolarech za barel, aby pokryla svůj současný investiční program. Přibližně o 10 dolarů vyšší cena pak postačuje k financování dividendy.
Do roku 2029 chce ConocoPhillips tuto hranici snížit až na nižší úroveň 30 dolarů za barel díky dalším úsporám a dokončení klíčových investičních projektů.
Podle plánů společnosti by tyto kroky měly při ceně ropy 70 dolarů za barel zvýšit její roční volné cash flow o 7 miliard dolarů, což představuje téměř dvojnásobek loňské úrovně. I pokud by se cena WTI pohybovala kolem 60 dolarů za barel, očekává firma přínos přibližně 6 miliard dolarů, které by mohly být využity na další růst dividend nebo zpětné odkupy akcií.
Přestože červnový propad cen ropy znamenal výraznou změnu nálady na energetickém trhu, největší producenti věří, že díky dlouhodobému snižování nákladů a investicím do nejvýnosnějších projektů dokážou pokračovat v růstu i při výrazně nižších cenách komodity.
Obnovení dodávek z Perského zálivu zároveň zmírnilo bezprostřední obavy z nedostatku ropy na světovém trhu, což se rychle promítlo do poklesu cen. Pro investory to znamená, že budoucí vývoj energetických akcií bude stále více záviset na schopnosti jednotlivých společností generovat zisky při nižších cenách ropy, nikoliv pouze na vývoji samotné komodity.
Klíčové body:
- Ropa WTI v červnu zlevnila o 20 %
- Dodávky z Perského zálivu se postupně stabilizují
- ExxonMobil pokračuje ve výrazném snižování nákladů
- ConocoPhillips očekává další růst volného cash flow
