Ceny ropy zůstávají zvýšené kvůli napětí kolem Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Přestože se objevují náznaky možného uvolnění situace mezi Spojenými státy a Íránem, trhy zatím počítají s tím, že návrat k normálu může trvat měsíce.
Vyšší ceny energií mají dopad nejen na tradiční ekonomiku, ale také na kryptoměnový trh. Bitcoin (BTC) je totiž citlivý na inflaci, úrokové sazby i náladu spotřebitelů — a právě tyto faktory bývají při drahé ropě pod tlakem.
Přesto se Bitcoin v posledních týdnech dokázal vrátit nad hranici 80.000 dolarů a částečně smazal letošní ztráty. Část trhu ale upozorňuje, že současný růst nemusí být v krátkodobém horizontu stabilní.
Dražší energie zvyšují tlak na inflaci i kryptoměny
Na začátku roku se americká ropa WTI obchodovala kolem 60 dolarů za barel. V dubnu ceny krátce vyskočily téměř na 113 dolarů a aktuálně se pohybují kolem 95 dolarů.
Ani případné rychlé otevření Hormuzského průlivu by ale nemuselo situaci okamžitě stabilizovat. Trh dál počítá s problémy v dodavatelských řetězcích, omezenou kapacitou dopravy i dopady na zásoby ropy.
Vyšší ceny energií už začínají být vidět i v ekonomických datech. Inflace v březnu dosáhla 3,3 % a významnou část růstu způsobily právě dražší energie.
Průměrná cena benzínu ve Spojených státech překročila 4,50 dolaru za galon. Před rokem se přitom pohybovala kolem 3,15 dolaru.
Postupně se navíc očekává přelévání vyšších nákladů i do dalších oblastí ekonomiky, například do výroby plastů, chemikálií nebo farmaceutických produktů.
Právě kombinace vyšší inflace a rostoucích životních nákladů bývá pro Bitcoin historicky spíše negativní.
Bitcoin bojuje mezi AI optimismem a obavami z inflace
Bitcoin se nyní nachází mezi dvěma protichůdnými silami.
Na jedné straně trhy podporuje silný optimismus kolem umělé inteligence a technologického sektoru. Akciové indexy ve Spojených státech v posledních týdnech opakovaně dosahovaly nových maxim a část investorů dál přesouvá kapitál do rizikovějších aktiv.
Bitcoin se v tomto prostředí často chová podobně jako technologické akcie.
Na druhé straně ale vysoká inflace a drahá energie vytvářejí tlak na spotřebitele i finanční podmínky v ekonomice.
Když rostou životní náklady, domácnostem obvykle zbývá méně volných prostředků pro investice do rizikových aktiv včetně kryptoměn.
Dalším problémem jsou úrokové sazby. Pokud inflace zůstává zvýšená, americký Fed obvykle drží sazby vysoko nebo je může dále zvýšit.
Vyšší sazby zároveň zvyšují atraktivitu bezpečnějších investic, například státních dluhopisů, což může část kapitálu odvádět z kryptoměn.
Bitcoin se stále více podobá technologickým akciím
Zajímavým trendem posledních let je stále silnější korelace Bitcoinu s technologickým sektorem.
Vývoj ceny Bitcoinu se často pohybuje podobně jako technologické ETF nebo akcie firem zaměřených na software a AI infrastrukturu.
Trh dnes Bitcoin stále častěji vnímá jako takzvané „risk-on“ aktivum, tedy investici citlivou na ekonomický sentiment, likviditu a ochotu investorů podstupovat riziko.
Právě proto může současný AI boom částečně pomáhat i kryptoměnám.
Dlouhodobý výhled pro Bitcoin zůstává silný
Krátkodobá volatilita ale podle části investorů nemění dlouhodobý příběh Bitcoinu.
Institucionální zájem o kryptoměny zůstává vysoký a postupně roste také regulatorní jasnost trhu. Současně pokračuje širší adopce blockchainových technologií.
Část investorů proto dál považuje Bitcoin za dlouhodobé růstové aktivum, i když krátkodobě může zůstávat velmi volatilní.
V prostředí geopolitické nejistoty a prudkých pohybů trhu zároveň roste důležitost diverzifikace portfolia.
Mnoho investorů proto využívá strategii pravidelných nákupů menších částek v delším časovém horizontu, která pomáhá zmírňovat dopad prudkých cenových výkyvů.
Bitcoin tak zůstává aktivem s vysokým potenciálem, ale současně i s výrazně vyšším rizikem než tradiční investice.
