Vysoký dividendový výnos často přitahuje pozornost investorů, ale zároveň vyvolává otázky o jeho udržitelnosti.
To je i případ společnosti Pfizer (NYSE: PFE), jejíž akcie aktuálně nabízejí dividendový výnos kolem 6,9 %. Po výrazném poklesu ceny akcií v posledních letech se někteří investoři obávají, zda farmaceutický gigant dokáže v současném tempu dividendu dlouhodobě vyplácet.
Pfizer po mimořádně úspěšném období během pandemie covidu-19 čelí poklesu tržeb i zisků. Výnosy z vakcín a antivirotik postupně odezněly a společnost nyní hledá nové zdroje růstu. Přesto dividendu nejen zachovala, ale v posledních letech ji dále navyšovala.
Právě tato kombinace klesajících zisků a rostoucích dividend vedla k výraznému zvýšení výplatního poměru, který na první pohled může působit znepokojivě.
Výplatní poměr vypadá vysoký, hotovost ale nabízí jiný pohled
Výplatní poměr dividendy vůči čistému zisku se aktuálně pohybuje přibližně na 127 %, což znamená, že společnost vyplácí na dividendách více, než kolik vykazuje v účetním zisku. Taková situace bývá často považována za dlouhodobě neudržitelnou.
Při hodnocení dividendové politiky farmaceutických společností je však důležitý také vývoj peněžních toků. Výplatní poměr založený na hotovosti dosahuje přibližně 107,7 %, což sice stále představuje vysokou hodnotu, ale naznačuje příznivější situaci než samotné účetní výsledky.
Vedení společnosti zároveň opakovaně potvrzuje, že hodlá dividendový program zachovat a v budoucnu jej podle možností dále rozvíjet. Klíčové proto bude, zda se Pfizeru podaří obnovit růst tržeb prostřednictvím nových léčiv a rozšiřování využití již schválených přípravků.
Jedním z nejúspěšnějších produktů je onkologický lék Padcev, který získal nové schválení pro léčbu svalovinu prorůstající rakoviny močového měchýře v kombinaci s přípravkem Keytruda společnosti Merck (NYSE: MRK).
Nová indikace rozšiřuje okruh pacientů, kteří mohou léčbu podstoupit, bez ohledu na to, zda jsou vhodnými kandidáty pro chemoterapii s využitím cisplatiny. V klinické studii třetí fáze kombinace Padcev a Keytrudy snížila riziko úmrtí nebo návratu onemocnění o 50 % oproti dosavadní standardní léčbě u pacientů vhodných pro léčbu cisplatinou.
Pfizer očekává, že nové schválení může postupně přinést stovky milionů až více než jednu miliardu dolarů dodatečných ročních tržeb. Samo o sobě sice tento přírůstek nebude pro společnost s loňskými tržbami přes 60 miliard dolarů zásadní, podobných regulatorních úspěchů však může v dalších letech přibývat.
Velkou příležitostí je léčba obezity
Významným motorem budoucího růstu by se mohl stát také rychle rostoucí trh s léky na léčbu obezity.
Nejslibnějším kandidátem společnosti je MET-097i, dlouhodobě působící lék ze skupiny GLP-1, který se aktuálně nachází ve třetí fázi klinických studií.
Přípravek již v dřívějších studiích vykázal povzbudivé výsledky a jednou z jeho hlavních výhod je možnost měsíčního dávkování, zatímco většina současných injekčních přípravků vyžaduje podávání jednou týdně.
Pokud by MET-097i získal regulatorní schválení, mohl by oslovit část pacientů, kteří se dosud léčbě GLP-1 vyhýbali právě kvůli častému dávkování nebo obavám z nežádoucích účinků.
Pfizer současně vyvíjí také několik perorálních léků na hubnutí, které představují další perspektivní segment trhu. Právě tabletová forma léčby je mezi pacienty dlouhodobě velmi žádaná.
Vedle léčby obezity společnost intenzivně rozšiřuje také své onkologické portfolio. Většina klinických studií třetí fáze se zaměřuje právě na léčbu rakoviny. Mezi nejsledovanější kandidáty patří experimentální přípravek PF’4404, který využívá novější přístup k léčbě nádorových onemocnění.
Patenty budou výzvou, vedení ale očekává návrat k růstu
Pfizer bude v příštích letech čelit také ztrátě patentové ochrany u několika důležitých léků. Mezi nejvýznamnější patří přípravek Eliquis, který patří mezi nejprodávanější léky společnosti.
Vypršení patentů obvykle vede k nástupu levnějších generických léčiv a následnému poklesu tržeb.
Vedení společnosti však věří, že rozsáhlé produktové portfolio společně s vývojem nových léčiv umožní tento výpadek postupně nahradit. Pfizer si stanovil cíl dosáhnout od roku 2029 průměrného vysokého jednociferného ročního růstu tržeb během následujících pěti let.
Pokud se společnosti podaří tento plán naplnit, výrazně se zvýší i pravděpodobnost dlouhodobého zachování současné dividendové politiky.
Současná dividenda tak sice působí vzhledem k vysokému výplatnímu poměru rizikověji než u některých jiných farmaceutických společností, budoucnost programu bude záviset především na úspěchu nových léčiv a schopnosti nahradit příjmy z produktů, kterým v příštích letech skončí patentová ochrana.
