Éra uvolňování měnové politiky se přerušila.
Americký Federální rezervní systém zvýšil 16. září základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů do pásma 3,75 až 4,00 %, což představovalo první zvýšení od července 2023. Fed rozhodnutí přijal jednomyslně a uvedl, že inflace zůstává zvýšená, zatímco ekonomická aktivita pokračuje solidním tempem.
Pro akciové trhy vzniká kombinace dvou protichůdných faktorů. Americká ekonomika zatím zůstává relativně odolná, což podporuje firemní výsledky, současně ale právě tato odolnost poskytuje centrální bance větší prostor držet měnovou politiku přísnější.
Nové projekce navíc ukazují, že zářijové zvýšení nemusí být poslední. Z 18 účastníků měnového výboru jich 16 předpokládá, že sazba bude na konci roku výše než po zářijovém rozhodnutí. Medián projekcí počítá s federal funds rate na úrovni 4,1 % na konci roku 2026.
Inflace se znovu vzdálila od 2% cíle
Jedním z hlavních důvodů změny měnové politiky je přetrvávající cenový tlak. Americký index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl o 3,4 %, zatímco meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil o 0,4 %. Samotný benzin zdražil během měsíce o 3,9 % a odpovídal za více než třetinu celkového měsíčního růstu CPI. Jádrová inflace bez potravin a energií dosáhla meziročně 2,4 %.
Fed přitom ve svých zářijových projekcích očekává, že jeho preferovaný ukazatel PCE inflace zakončí rok 2026 na 3,7 %, zatímco jádrová PCE inflace má dosáhnout 3,4 %. V červnu centrální bankéři očekávali celkovou PCE inflaci 3,6 %, takže krátkodobý inflační výhled se mírně zhoršil.
Vyšší ceny energií se mohou postupně promítat do širší ekonomiky prostřednictvím dopravy, výroby a dalších provozních nákladů. Vedle toho přichází rozsáhlá investiční vlna spojená s umělou inteligencí, která zvyšuje poptávku po datových centrech, elektrické energii, paměťových čipech a další infrastruktuře.
Dopad těchto faktorů na celkovou inflaci ale není jednoduchý ani jednotný. Zatímco dražší energie mají relativně přímý dopad na ceny, AI investice mohou vytvářet cenové tlaky v konkrétních segmentech a současně dlouhodobě podporovat produktivitu.
Fed proto reaguje především na širší inflační prostředí. Ve svém zářijovém prohlášení uvedl, že domácí výdaje zůstávají odolné, produktivita roste a kapitálové investice jsou robustní.
Fed očekává další růst ekonomiky i vyšší sazby
Současná situace se liší od prostředí, ve kterém centrální banka zpřísňuje politiku kvůli inflaci současně s prudkým zhoršením hospodářství. Fed naopak zvýšil svůj medián očekávaného růstu amerického HDP pro letošní rok z červnových 2,2 % na 2,3 %.
Pro rok 2027 nyní očekává růst o 2,4 %, oproti předchozí prognóze 2,3 %. Výrazně příznivější je také výhled trhu práce. Medián očekávané nezaměstnanosti pro konec letošního roku klesl z červnových 4,3 % na 4,1 %.
Právě kombinace vyšší inflace a odolného hospodářského růstu vytváří prostor pro další zpřísňování. Fed nemusí řešit pouze cenovou stabilitu, ale také riziko, že příliš dlouhé ponechání sazeb na nižší úrovni umožní inflačním tlakům přetrvat.
Zářijový dot plot tento posun jasně ukazuje. Dvanáct z 18 účastníků očekává na konci roku střed cílového pásma na 4,125 %, další čtyři dokonce na 4,375 %. Pouze dva počítají s úrovní odpovídající současnému pásmu.
Výhled ale zároveň neznamená, že sazby musí růst nepřetržitě. Projekce jednotlivých představitelů Fedu nejsou závazným plánem a mohou se měnit podle nových údajů o inflaci, zaměstnanosti a hospodářském růstu.
Pro další rozhodování budou proto důležité především nové inflační údaje. Pokud cenové tlaky začnou rychleji ustupovat, potřeba dalšího zpřísňování se může snížit. Přetrvávající inflace by naopak podporovala argument pro vyšší sazby po delší dobu.
Vyšší sazby mění podmínky pro akciové trhy
Pro S&P 500 (^GSPC) představují vyšší úrokové sazby několik potenciálních překážek. Dražší financování zvyšuje náklady firem na nový dluh, může zpomalovat investice a současně zvyšuje požadovanou návratnost investorů.
Vyšší bezrizikové výnosy navíc zvyšují konkurenci mezi akciemi a dluhopisy. Tento mechanismus bývá důležitý zejména pro růstové společnosti, jejichž ocenění stojí na očekávaných ziscích vzdálenějších v budoucnosti.
Samotná skutečnost, že vysoké sazby v minulosti časově souvisely s některými velkými propady trhu, však nestačí k závěru, že zvýšení sazeb automaticky předznamenává další pád. Krize v letech 2000, 2008 a 2020 měly velmi odlišné příčiny a měnová politika byla pouze jednou částí ekonomického prostředí.
Současné projekce Fedu navíc nepočítají s recesí. Medián prognóz očekává růst HDP o 2,3 % v roce 2026 a 2,4 % v roce 2027, zatímco nezaměstnanost má v obou letech dosahovat přibližně 4,1 %.
Důležitější než samotná úroveň sazeb proto bude kombinace inflace, hospodářského růstu a firemních zisků. Pokud ekonomika zůstane odolná a inflace začne ustupovat, vyšší sazby nemusí nutně znamenat výrazný pokles akciového trhu. Pokud by ale inflace zůstala zvýšená a Fed musel pokračovat v agresivnějším zpřísňování, tlak na ocenění akcií by mohl zesílit.
Zářijové rozhodnutí tak představuje především změnu měnového prostředí. Fed po více než třech letech znovu zvýšil sazby a většina jeho představitelů nyní předpokládá ještě přísnější politiku do konce roku. Pro trhy bude klíčové, zda se centrální bance podaří inflaci vrátit směrem ke 2% cíli, aniž by současně výrazně utlumila hospodářský růst.
