Ještě před několika lety bylo hlavním tématem automobilového průmyslu především rozšiřování nabídky elektromobilů.
Dnes se však situace mění. Některé z největších amerických automobilek začínají stále více hledět mimo samotný prodej vozidel a zaměřují se na nový trh, který vzniká díky rychlému rozvoji datových center a umělé inteligence.
Právě rostoucí poptávka po elektřině otevírá příležitosti v oblasti skladování energie. A zdá se, že tuto příležitost chtějí využít jak Ford Motor Company (F), tak General Motors (GM). Inspiraci přitom mohou čerpat od společnosti Tesla (TSLA), která energetický byznys rozvíjí již řadu let a dnes na něm dosahuje vyšších marží než v segmentu elektromobilů.
Vývoj naznačuje, že tradiční automobilky začínají stále více přemýšlet jako energetické společnosti.
Ford vidí budoucnost v bateriových úložištích
Ford oznámil své plány v oblasti energetiky na začátku roku. Společnost využívá licenci od čínské firmy CATL, kterou původně získala pro výrobu baterií určených do elektromobilů.
Situace na trhu se však změnila. Zatímco poptávka po elektromobilech ve Spojených státech oslabila, potřeba elektrické energie pro provoz datových center a továren vyrábějících čipy pro umělou inteligenci prudce vzrostla.
Ford proto přišel s novou strategií. Místo zaměření výhradně na automobily chce vyrábět baterie určené pro ukládání elektrické energie.
Společnost plánuje produkovat baterie ve svých závodech v Kentucky a Michiganu a vytvořit samostatný byznys zaměřený na energetická úložiště. Výroba by měla začít v polovině roku 2027 a následně dosáhnout kapacity 20 gigawatthodin baterií ročně.
Vedení společnosti očekává, že nový segment by mohl do roku 2030 generovat až 5 miliard dolarů ročních tržeb.
Trh reagoval velmi pozitivně. Optimismus investorů ještě zesílil poté, co Morgan Stanley odhadla, že energetický segment by mohl Fordu přinášet 500 až 600 milionů dolarů provozního zisku ročně.
Právě tato prognóza pomohla nastartovat výrazný růst akcií Fordu během druhé poloviny května, kdy titul během několika týdnů posílil o přibližně 45 %.
Přestože část zisků následně korigoval, zájem investorů ukázal, jak velká očekávání Wall Street s energetickým byznysem spojuje.
General Motors volí širší strategii
Úspěch Fordu nezůstal bez povšimnutí konkurence.
General Motors minulý týden představila několik vlastních iniciativ, které mají společnosti pomoci proniknout do energetického sektoru.
První z nich se zaměřuje na koncept „vehicle-to-grid“, tedy využívání elektromobilů jako decentralizovaných bateriových úložišť. Majitelé elektromobilů by mohli své vozy připojit k energetické síti a pomáhat pokrývat špičkovou poptávku po elektřině.
General Motors již jedná s energetickými společnostmi v Kalifornii a Michiganu o možném nasazení tohoto řešení.
Další oblastí je recyklace baterií. Automobilka spolupracuje se soukromou společností Redwood Materials na opětovném využití starších baterií z elektromobilů pro rozsáhlá energetická úložiště.
Vedle toho firma vyvíjí novou generaci sodíkových baterií. Na rozdíl od tradičních lithium-iontových baterií využívají dostupnější sodík, který může přinést nižší výrobní náklady.
Podle společnosti mají sodíkové baterie i další výhody. Například nepotřebují chlazení k dosažení maximální efektivity a mohou být jednodušší a spolehlivější.
General Motors spolupracuje na projektu se startupem Peak Energy a výroba těchto baterií by mohla začít po roce 2028.
Ve srovnání s Fordem působí strategie General Motors rozmanitěji. Zatímco Ford vsadil především na výrobu bateriových úložišť, General Motors rozkládá své investice mezi několik různých technologických směrů.
Výhodou takového přístupu může být větší šance, že některý z projektů dosáhne významného úspěchu.
Tesla ukazuje, proč může energetika dávat smysl
Otázkou zůstává, zda se energetický byznys skutečně může stát významným zdrojem zisků.
Při pohledu na současné výsledky Fordu není odpověď jednoznačná. Podle dat společnosti S&P Global Market Intelligence dosahuje Ford provozní marže kolem 0,8 %. Pokud by tedy energetický segment generoval zmíněných 5 miliard dolarů tržeb, odpovídalo by to zhruba 40 milionům dolarů provozního zisku při zachování současné úrovně marží.
Takový výsledek by sám o sobě nebyl nijak převratný.
General Motors se nachází v lepší pozici. Její provozní marže dosahuje přibližně 6,6 %, což znamená výrazně větší potenciál pro tvorbu zisků, pokud se energetické projekty prosadí.
Nejpřesvědčivější argument však nabízí Tesla.
Když společnost před deseti lety vstoupila do energetického segmentu prostřednictvím akvizice SolarCity, mnoho investorů považovalo tento krok za kontroverzní.
Dnes je situace jiná.
Energetická divize Tesly zvýšila své roční tržby z přibližně 1,1 miliardy dolarů na 12,8 miliardy dolarů. Ještě důležitější je však vývoj ziskovosti.
Hrubá marže energetického segmentu dosahovala v roce 2017 přibližně 21,7 %. Do roku 2025 se zvýšila téměř na 30 %.
Energetický byznys Tesly tak dnes generuje téměř dvojnásobnou hrubou marži oproti jejímu segmentu elektromobilů.
Právě tato čísla vysvětlují, proč Ford i General Motors začínají hledat nové příležitosti mimo tradiční automobilový průmysl. Pokud se jim podaří dosáhnout alespoň části úspěchu, který v energetice zaznamenala Tesla, mohlo by jít o jeden z nejvýznamnějších strategických posunů v historii těchto automobilek.
