4 situace, kdy je lepší žádný obchod neotevírat

4 situace, kdy je lepší žádný obchod neotevírat

Mnoho obchodníků má pocit, že čím více času stráví před obchodní platformou, tím více příležitostí musí využít. Samotná přítomnost u grafů ale ještě neznamená, že se na trhu právě nachází kvalitní obchodní příležitost.

Finanční trhy se neustále pohybují, přicházejí nové zprávy a ceny se mění téměř každou vteřinu. To může vytvářet dojem, že je potřeba být neustále připraven vstoupit do obchodu. Ve skutečnosti však vyšší počet obchodů automaticky neznamená lepší výsledky.

Zdroj: Shutterstock

Pro mnoho obchodníků, včetně těch zkušenějších, bývá překvapivě obtížné nedělat vůbec nic. Strach z promarněné příležitosti může vést k otevírání pozic, které ve skutečnosti nesplňují podmínky obchodního plánu.

Zajímavý pohled nabízí také psychologický experiment, který ukázal, jak nepříjemné může být pro lidi pouhé čekání bez jakékoli aktivity. Účastníci studie si mohli vybrat mezi tím, že zůstanou sami se svými myšlenkami, nebo si způsobí mírný elektrický šok. Výsledky ukázaly, že řada lidí dala přednost jakékoli činnosti, byť nepříjemné, před tím, aby nedělali vůbec nic.

Podobný princip se může objevovat také při obchodování. Někteří obchodníci raději otevřou pochybnou pozici, než aby jednoduše vyčkali na vhodnější příležitost.

Právě schopnost neobchodovat, když podmínky nejsou ideální, patří mezi důležité součásti dlouhodobě úspěšného obchodního přístupu.

Když obchod otevírá pouze nuda

Jedním z nejčastějších důvodů zbytečných obchodů bývá prostá nuda.

Obchodník má připravený seznam sledovaných instrumentů, zkontroluje ekonomický kalendář, několikrát projde grafy a přesto se na trhu nic zajímavého neděje. Přirozenou reakcí může být snaha otevřít obchod jen proto, aby měl pocit, že je aktivní.

Právě zde ale vzniká významné riziko.

Pokud obchodní příležitost nesplňuje všechna předem otestovaná pravidla strategie, znamená její otevření pouze zbytečné vystavení kapitálu riziku.

Mnoho lidí si spojuje aktivitu s produktivitou. V tradingu však tato logika často neplatí. Náhodná aktivita může vést pouze ke zbytečným ztrátám.

Jestliže rozhodnutí otevřít pozici vychází z nudy, nejde již o využití obchodní výhody, ale pouze o snahu zaměstnat vlastní mysl.

V době, kdy se na trhu nenachází kvalitní příležitosti, může být mnohem užitečnější věnovat čas jiným činnostem. Patří mezi ně například kontrola obchodního deníku, analýza dřívějších obchodů nebo revize obchodního plánu. Stejně přínosné může být i krátké opuštění obchodní platformy.

Strategie musí odpovídat aktuálnímu trhu

Stejně důležité je správně vyhodnotit, zda aktuální tržní prostředí odpovídá použité strategii.

Neexistuje obchodní systém, který by fungoval stejně dobře za všech okolností.

Některé strategie jsou navrženy pro silné trendy, jiné využívají pohyb trhu do strany. Pokud obchodník používá trendovou strategii v období, kdy se ceny pohybují bez jasného směru, pravděpodobnost úspěchu výrazně klesá.

Ještě před vstupem do obchodu by měl mít připravený jasný plán. Ten zahrnuje vstupní cenu, výstup, stop-loss, cílový zisk i podmínky, za kterých obchod přestává dávat smysl.

Tyto parametry by neměly vznikat až během otevřené pozice pod tlakem aktuálního vývoje trhu.

Pokud strategie vyžaduje silné cenové momentum, ale trh se pohybuje v úzkém pásmu, může být rozumnější vyčkat. Stejně tak není vhodné otevírat obchody založené na úrovních podpory a odporu, pokud se ceny pohybují chaoticky a bez jasné struktury.

Ne každá situace na trhu představuje příležitost, která stojí za podstoupené riziko.

Série ztrát není důvodem ke zvyšování rizika

Další situací, kdy bývá lepší od obchodování na chvíli ustoupit, je období několika po sobě jdoucích ztrát.

V takových chvílích se může objevit takzvaný revenge trading, tedy snaha rychle získat zpět ztracené peníze prostřednictvím agresivnějšího obchodování.

Takový přístup s sebou nese několik významných rizik.

Obchodník může začít ignorovat vlastní pravidla, ztráty začne vnímat osobně a místo systematického rozhodování převládnou emoce.

Pokud navíc další obchod skončí opět neúspěšně, ztrácí nejen další část kapitálu, ale také důvěru ve vlastní rozhodování.

V takové situaci by hlavním cílem nemělo být okamžité získání všech peněz zpět.

Mnohem důležitější je obnovit kvalitu rozhodovacího procesu.

Vyplatí se vrátit k předchozím obchodům a objektivně posoudit, zda byly ztráty běžnou součástí obchodní strategie, nebo zda vznikly porušením vlastních pravidel.

Obchodní deník může být v tomto směru cenným pomocníkem, pokud do něj obchodník zapisuje skutečný průběh svých rozhodnutí.

Když je nejistota příliš vysoká

Nejistota patří k obchodování stejně neodmyslitelně jako riziko.

Existují však období, kdy je množství nejistoty výrazně vyšší než obvykle.

Může jít například o situace, kdy se velmi rychle mění zprávy, nálada investorů kolísá během několika minut nebo se ceny pohybují způsobem, kterému obchodník nerozumí.

Právě tehdy může být nejlepší strategií jednoduše vyčkávat.

Zdroj: Shutterstock

Pokud obchodník nedokáže správně vyhodnotit, co aktuálně pohání trh, nebo nestíhá reagovat na rychle se měnící informace, může být sledování trhu bez otevřené pozice mnohem rozumnější než pokus obchodovat za každou cenu.

Schopnost přiznat si, že některé situace nejsou dostatečně čitelné, není známkou slabosti. Naopak jde o důležitou součást obchodní psychologie.

Úspěšní obchodníci se nesnaží dokazovat své schopnosti tím, že budou obchodovat za všech okolností. Naopak chrání svůj kapitál v okamžicích, kdy jejich obchodní výhoda není dostatečně zřejmá.

Příležitosti na finančních trzích se objevují neustále. Vynechání jednoho obchodu proto obvykle nepředstavuje problém.

Naopak opakované otevírání pozic, které neodpovídají obchodnímu plánu, může mít dlouhodobě mnohem vážnější následky. V některých situacích je totiž skutečně nejlepším obchodem ten, který obchodník vůbec neotevře.

Předchozí článek

Proč akcie Trade Desk letos propadly o více než 50 %

Další článek

Může Coca-Cola dosáhnout hranice 100 dolarů? Stabilní výsledky podporují dlouhodobý růst