Investiční společnost Vanguard přichází před rokem 2026 s výrazným posunem v pohledu na ideální složení portfolia. Po letech, kdy byl standardem model 60 % akcií a 40 % dluhopisů, nyní Vanguard doporučuje obrácený poměr 40/60. Podle vedení společnosti tento přístup nabízí v příštím desetiletí vyšší výnosy upravené o riziko a zároveň lépe odpovídá současnému makroekonomickému i tržnímu prostředí.
Roger Aliaga-Díaz, globální šéf sestavování portfolií a hlavní ekonom Vanguardu pro Ameriku, vysvětluje, že doporučení vychází z tzv. časově proměnné alokace aktiv. Ta je založena na desetiletých výhledech výnosů napříč jednotlivými třídami aktiv. Podle těchto projekcí se očekává, že americké akcie budou v nadcházejících letech generovat výrazně nižší výnosy než v minulém desetiletí, kdy průměrné roční zhodnocení dosahovalo zhruba 15 %.
Vanguard nyní pro americké akcie odhaduje dlouhodobý výnos pouze kolem 4,5 až 5 % ročně. Důvodem je kombinace vysokého ocenění trhu, nižší akciové rizikové prémie a zvýšené nejistoty spojené s politikou a geopolitikou. Podle Aliagy-Díaze trh v současnosti investory téměř neodměňuje za dodatečné riziko spojené s držením akcií, což výrazně snižuje jejich relativní atraktivitu.
Naopak prostředí pro dluhopisy se podle Vanguardu výrazně zlepšilo. Výnosy z pevných výnosů zůstávají relativně vysoké a desetileté americké státní dluhopisy by se podle odhadů měly v příštích letech pohybovat v rozmezí 4 až 4,5 %. To je úroveň, která dluhopisům umožňuje plnit nejen stabilizační roli v portfoliu, ale také generovat smysluplný reálný výnos. Vyšší kupony navíc poskytují určitou ochranu proti mírnému růstu cen.
Čísla mluví podle Vanguardu poměrně jasně. Portfolio s alokací 40 % akcií a 60 % dluhopisů má mít v příštích deseti letech očekávaný anualizovaný výnos kolem 5,7 %, zatímco tradiční model 60/40 zhruba 5,3 %. Ještě výraznější rozdíl se však ukazuje u volatility. Zatímco u portfolia 60/40 Vanguard očekává kolísání kolem 9,3 % ročně, u portfolia 40/60 by volatilita měla klesnout na přibližně 6,9 %. Právě tento poměr výnosu k riziku je podle společnosti klíčovým argumentem pro změnu strategie.
Aliaga-Díaz zároveň připomíná, že rok 2025 byl pro akcie sice velmi úspěšný, ale také mimořádně kolísavý. Do roku 2026 vstupují trhy s řadou otevřených otázek, ať už jde o politická rozhodnutí v USA, geopolitické napětí nebo celkové ocenění rizikových aktiv. Podle Vanguardu se tyto potenciální šoky mohou odehrávat na trhu, který je již nyní drahý, což zvyšuje pravděpodobnost korekcí.
Zajímavý je také postoj Vanguardu k umělé inteligenci. Společnost se odklání od výrazné expozice vůči akciím spojeným s AI, především kvůli jejich vysokému ocenění. V akciové části portfolia 40/60 proto preferuje americké hodnotové akcie a pouze omezenou alokaci do růstových titulů. To však neznamená, že by Vanguard zpochybňoval dlouhodobý přínos AI pro ekonomiku. Naopak očekává, že její dopad se rozšíří napříč celým trhem, od zdravotnictví přes finance až po průmysl, a prospěch z ní nebudou mít jen samotní technologičtí lídři.
Z regionálního pohledu dává Vanguard přednost rozvinutým trhům mimo USA, které se podle něj obchodují s atraktivnějším oceněním. V oblasti pevných výnosů tvoří jádro portfolia americké agregované dluhopisy, tedy kombinace státních a kvalitních korporátních dluhopisů. Významná část, zhruba čtvrtina portfolia, je však alokována i do mezinárodních dluhopisů. Důvodem je očekávané sbližování měnových politik centrálních bank. Zatímco Federální rezervní systém by mohl ještě jednou či dvakrát snížit sazby, jiné centrální banky už mají uvolněnou politiku za sebou, což mezinárodním dluhopisům dává mírnou výhodu.
Vanguard zdůrazňuje, že portfolio 40/60 není univerzálním řešením pro všechny. Je vhodnější pro investory s kratším až střednědobým horizontem, například pro ty, kteří se blíží k důchodu nebo chtějí aktivně reagovat na tržní výhledy. Pro mladší investory s horizontem delším než deset let zůstává tradiční model 60/40 plně relevantní, protože krátkodobé cykly a korekce hrají v dlouhém čase menší roli.
