Trh se stříbrem zažívá mimořádně bouřlivé období, které znovu připomíná, jak rizikovým aktivem tento drahý kov může být. V posledních dnech se cena stříbra pohybovala v extrémních výkyvech, když během krátké doby nejprve propadla téměř o deset procent a následně prudce posílila. Hlavním viníkem těchto divokých pohybů je kombinace nízké likvidity, uzavírání pákových pozic a náhlého ústupu spekulativního kapitálu, který ještě nedávno tlačil ceny prudce vzhůru.
Během páteční asijské seance spotová cena stříbra vzrostla až o 6,2 %, poté co se dříve propadla k hranici 64 dolarů za unci. Tento obrat přišel po mimořádně silném výprodeji v předchozí obchodní seanci, kdy stříbro ztratilo přibližně 20 % své hodnoty a smazalo veškeré zisky z dramatického růstu v minulém měsíci. Podobným, i když méně extrémním pohybem prošlo i zlato, které se rovněž snažilo stabilizovat po prudké korekci.
Stříbro je dlouhodobě známé tím, že vykazuje výrazně vyšší volatilitu než zlato. Důvodem je především menší velikost trhu a nižší likvidita, což způsobuje, že i relativně malé změny v poptávce či nabídce mohou vést k nepřiměřeným cenovým pohybům. Současná situace však vyniká svým rozsahem i rychlostí. Podle dostupných dat jsou aktuální cenové výkyvy nejvýraznější od roku 1980, což znepokojuje nejen krátkodobé spekulanty, ale i dlouhodobější investory.
Od historického maxima dosaženého koncem ledna ztratilo stříbro více než třetinu své hodnoty. Tento prudký obrat ukazuje, jak rychle se může změnit tržní sentiment v prostředí, kde dominují spekulativní obchody a pákové nástroje. Jakmile volatilita prudce vzroste, tvůrci trhu obvykle rozšiřují cenová rozpětí a omezují využívání své rozvahy, což dále snižuje likviditu. Výsledkem je začarovaný kruh, v němž nedostatek likvidity sám o sobě zesiluje další cenové výkyvy.
Ještě před několika týdny přitom drahé kovy těžily z velmi silného růstového příběhu. Ceny stříbra i zlata podporovaly zvýšené geopolitické napětí, obavy o nezávislost americké centrální banky a výrazné spekulativní nákupy v Číně. Investoři si v lednu vybudovali značné pozice, často prostřednictvím pákových burzovně obchodovaných produktů a opcí. Tento trend se však na konci měsíce náhle zlomil.
Dne 30. ledna zaznamenalo stříbro největší jednodenní pokles ve své historii, zatímco zlato utrpělo nejvýraznější denní ztrátu od roku 2013. Od té doby se trhy nacházejí ve stavu extrémní nejistoty. Výraznou roli v současném oslabení sehrál i pokles čínské poptávky. Ceny stříbra v Číně se propadly pod úrovně mezinárodních benchmarků, což odradilo další kupující. Otevřený zájem na šanghajské futures burze klesl na nejnižší úroveň za více než čtyři roky, což naznačuje masivní uzavírání pozic.
Investoři navíc tradičně snižují expozici před obdobím lunárního Nového roku, kdy se obchodní aktivita výrazně zpomaluje. Tento sezónní faktor nyní zesiluje tlak na ceny, protože část účastníků trhu preferuje vyčkávací strategii. Na trhu se tak setkávají uzavírané dlouhé pozice s realizací zisků na krátkých pozicích, což přispívá k další nestabilitě.
Zatímco stříbro bojuje s nedostatkem likvidity, trh se zlatem si vede relativně lépe. Jeho vyšší likvidita a širší investorská základna pomáhají tlumit extrémní výkyvy. Řada bank a správců aktiv navíc zopakovala optimistický dlouhodobý výhled pro zlato, přestože krátkodobě také prošlo výraznou korekcí. Někteří správci fondů dokonce naznačili ochotu znovu vstoupit na trh při příznivějších cenách.
Extrémní volatilita drahých kovů však znovu otevřela debatu o jejich roli jako zajištění proti riziku. V prostředí, kde i tradičně vnímaná bezpečná aktiva podléhají prudkým výkyvům, investoři přehodnocují své strategie a hledají alternativy. Stříbro tak aktuálně slouží spíše jako varování před riziky spojenými s nízkou likviditou než jako stabilní uchovatel hodnoty.
