Trhy přestávají respektovat jednoduché příběhy.
Existují období, kdy finanční trhy působí relativně čitelně. Ekonomická data dávají jasný směr, centrální banky komunikují předvídatelně a sentiment investorů bývá stabilní. Jenže pak přijdou fáze, kdy se jednotlivé faktory začnou navzájem přebíjet a trh přestane reagovat podle „učebnice“.
Právě v takovém prostředí se nyní investoři a tradeři nacházejí. Do popředí se znovu dostávají obavy ze stagflace, tedy kombinace slabšího ekonomického růstu a zvýšené inflace. Inflace v řadě ekonomik zůstává odolná, zatímco růst začíná zpomalovat. Centrální banky se tak dostávají do velmi nepříjemné situace.
Pokud začnou snižovat sazby příliš brzy, mohou podpořit další růst inflace. Pokud naopak ponechají měnovou politiku příliš utaženou příliš dlouho, mohou ekonomický růst poškodit ještě výrazněji.
Pro tradery to znamená jediné: trh přestává nabízet jednoduché odpovědi.
Slabá ekonomická data mohou oslabovat měnu, zároveň ale přetrvávající inflace může držet očekávání vyšších sazeb. Rostoucí cena ropy může podporovat komoditní měny, ale současně zhoršovat sentiment kvůli obavám ze zpomalení ekonomiky. Zlato může růst kvůli geopolitickému strachu a následně prudce oslabit, pokud začnou růst výnosy dluhopisů.
Finanční trhy totiž často nesledují pouze jeden příběh. V jednu chvíli se v cenách může promítat několik různých narativů zároveň. A právě zde mnoho traderů začíná dělat chyby.
Velkým problémem bývá situace, kdy si trader vybere jediný scénář, pevně se k němu připoutá a ignoruje vše, co do jeho názoru nezapadá. Přesvědčení může být užitečné, ale tvrdohlavost bývá na trzích velmi drahá.
Scenario building pomáhá připravit se na více možností
Právě proto je pro mnoho zkušených traderů důležitý přístup označovaný jako scenario building. Místo otázky „co se stane“ si trader pokládá jinou otázku: „Jaké jsou nejpravděpodobnější varianty dalšího vývoje?“
Základem bývá vytvoření takzvaného základního scénáře. Jde o variantu, kterou trader aktuálně považuje za nejpravděpodobnější na základě ekonomických dat, cenového vývoje, sentimentu trhu nebo komunikace centrálních bank.
Následně přichází pozitivní scénář. Trader si definuje, co by mohlo cenu posunout výše. Může jít například o slabší inflaci, pokles výnosů dluhopisů, zlepšení rizikového sentimentu nebo technický průraz důležité rezistence.
Poté vzniká negativní scénář. Ten naopak pracuje s faktory, které by mohly tlačit cenu níže. Vyšší inflace, růst výnosů, zhoršující se ekonomická data nebo prolomení důležité podpory mohou výrazně změnit náladu trhu.
Velmi důležitou součástí je také definování invalidation pointu, tedy bodu, který obchodní myšlenku vyvrací. Jinými slovy trader musí předem vědět, kdy jeho scénář přestává platit.
Právě absence tohoto bodu bývá častým důvodem velkých ztrát. Trader začne ztrátovou pozici „vyjednávat“, přesouvat stop-loss nebo si namlouvat, že trh se nakonec otočí. Místo disciplinovaného řízení rizika pak přichází emocionální rozhodování.
Scenario building přitom neslouží k předpovídání budoucnosti. Jeho cílem je připravit tradera na různé možnosti vývoje tak, aby nebyl překvapen každým pohybem trhu.
Někdy je nejlepší obchod vůbec neotevřít
Jednou z nejpodceňovanějších součástí tradingu je schopnost neobchodovat. Kvalitní obchodní plán by proto měl obsahovat také scénář „no trade“.
Existují situace, kdy je trh příliš chaotický, volatilní nebo nečitelný. Cena může prudce oscilovat kolem důležitých úrovní, spread může být neobvykle široký a reakce trhu na ekonomická data může působit extrémně emocionálně.
V takových chvílích často nevzniká prostředí s kvalitním poměrem rizika a potenciálního výnosu. Přesto mnoho traderů vstupuje do obchodů pouze proto, že chtějí být aktivní.
To bývá velmi nebezpečné.
Neotevření obchodu je také obchodní rozhodnutí. Možná nepůsobí atraktivně nebo akčně, ale dlouhodobě může ochránit kapitál výrazně lépe než impulzivní vstupy do nepřehledného trhu.
Právě schopnost selekce bývá jedním z hlavních rozdílů mezi začínajícími a zkušenými tradery. Začátečníci mají tendenci hledat obchod za každou cenu. Zkušenější obchodníci si naopak uvědomují, že kapitál je omezený zdroj a nemá smysl ho riskovat v prostředí, kde chybí jasná výhoda.
Největší výhodou není předpověď, ale psychická připravenost
Scenario building nedokáže odstranit nejistotu. To nedokáže žádná strategie ani indikátor. Může ale výrazně snížit pravděpodobnost emocionálních reakcí během obchodování.
Trader bez připraveného scénáře často reaguje impulzivně. Každý titulek v médiích působí urgentně, každá svíčka v grafu vypadá jako potvrzení nebo zničení obchodního nápadu a pohyb proti pozici bývá vnímán osobně.
Trader, který pracuje se scénáři, má oproti tomu předem definované podmínky. Ví, co jeho obchod podporuje, co ho oslabuje a kdy má z trhu odejít.
Příkladem může být sledování měnového páru AUD/USD před zveřejněním americké inflace CPI. Základní scénář může počítat s bočním pohybem trhu před daty. Pozitivní scénář může zahrnovat slabší inflaci, pokles výnosů amerických dluhopisů a oslabení dolaru, které podpoří australský dolar.
Negativní scénář naopak může pracovat s vyšší inflací, růstem výnosů a silnějším dolarem, což by vytvářelo tlak na pokles AUD/USD.
Trader si zároveň může předem určit, že nebude vstupovat okamžitě po zveřejnění dat, ale počká na uklidnění volatility a potvrzení směru trhu.
Právě tato připravenost bývá v nejistém prostředí obrovskou výhodou. Nejlepší tradeři často nejsou ti s nejhlasitějšími názory, ale ti, kteří dokážou zůstat flexibilní, disciplinovaní a psychicky stabilní i ve chvílích, kdy trh přestává dávat jednoduchý smysl.
