Napětí mezi Spojenými státy a Íránem začíná mít výrazný dopad na světové finanční trhy. Investoři se obávají, že eskalace konfliktu může narušit dodávky energie a zvýšit inflaci, což by mohlo zpomalit globální ekonomiku. První silnou reakci bylo možné sledovat na amerických trzích, jejichž negativní vývoj následně stáhl dolů také většinu asijských burz.
Na Wall Street panovala během poslední obchodní seance nervozita, která vedla k poklesu hlavních indexů. Investoři reagovali především na růst cen ropy a na obavy z širších ekonomických dopadů konfliktu na Blízkém východě. Vyšší ceny energií totiž mohou zvýšit inflaci a zároveň omezit prostor pro snižování úrokových sazeb americké centrální banky.
Vedle akciových trhů zůstává pod tlakem také dluhopisový trh. Rostoucí inflační očekávání mohou tlačit výnosy amerických státních dluhopisů výše, což obvykle znamená dražší financování pro firmy i domácnosti. Vyšší úrokové sazby se následně promítají do ekonomiky prostřednictvím dražších hypoték, podnikových úvěrů nebo emisí dluhopisů.
Dalším významným faktorem je růst cen ropy. Investoři se obávají, že případné narušení dopravy přes Hormuzský průliv by mohlo výrazně omezit globální dodávky energie. Přes tuto strategickou námořní trasu totiž prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Jakékoli komplikace v této oblasti proto mohou rychle zvýšit ceny energií a negativně ovlivnit ekonomický výhled.
Právě tyto obavy vedly k výraznému výprodeji akcií na asijských trzích. Největší propad zaznamenala Jižní Korea, kde hlavní index KOSPI během středečního obchodování ztratil přibližně 11 %. Korejská burza byla dokonce nucena obchodování dočasně pozastavit, aby omezila panické výprodeje.
K poklesu přispělo několik faktorů. Kromě geopolitického napětí hrála roli také realizace zisků po velmi silném začátku roku. Jihokorejské akcie patřily v prvních měsících roku 2026 mezi nejvýkonnější na světě, což zvýšilo citlivost trhu na negativní zprávy.
Výrazné ztráty zaznamenaly především technologické společnosti. Akcie výrobce čipů Samsung Electronics, který patří mezi největší váhy indexu KOSPI, se dostaly pod tlak poté, co se objevily zprávy o odkladu spuštění hromadné výroby v nové továrně na čipy v Texasu. Původně plánovaný start produkce v roce 2026 byl posunut až na rok 2027.
Vedle společnosti Samsung oslabily také akcie výrobce paměťových čipů SK Hynix a automobilky Hyundai Motor. Tyto společnosti patří mezi klíčové exportéry jihokorejské ekonomiky, která je velmi citlivá na výkyvy globálního obchodního prostředí.
Poklesy zasáhly i další asijské trhy. Japonské indexy Nikkei 225 a TOPIX odepsaly více než čtyři procenta. Investoři zde rovněž realizovali zisky po předchozích rekordních maximech, kterých japonské akcie v posledních týdnech dosahovaly.
Čínské akcie oslabily poté, co nové údaje indexu nákupních manažerů nabídly smíšený obraz vývoje druhé největší ekonomiky světa. Hlavní čínské indexy Shanghai Composite a CSI 300 klesly o více než jedno procento. Hongkongský index Hang Seng ztratil téměř tři procenta, především kvůli poklesu technologických společností.
Oficiální vládní data naznačila pokračující oslabení ekonomické aktivity ve výrobě i ve službách. Silná zahraniční poptávka sice nadále podporuje exportně orientované podniky, ale domácí spotřeba zůstává relativně slabá.
Soukromé průzkumy podnikatelské aktivity však nabídly o něco optimističtější obraz. Podle těchto dat rostly jak výrobní podniky, tak sektor služeb rychleji, než analytici očekávali. Rozdíly mezi jednotlivými průzkumy jsou dány především tím, že vládní statistiky sledují především velké státní podniky, zatímco soukromé indexy se zaměřují více na exportně orientované firmy.
Investoři proto nyní pozorně sledují další signály z Pekingu, zejména pokud jde o možná opatření na podporu domácí ekonomiky. V nejbližších dnech se totiž očekávají důležitá politická jednání, na nichž by čínské vedení mohlo představit nové stimulační kroky.
Negativní nálada se nevyhnula ani Austrálii. Index S&P/ASX 200 klesl o více než dvě procenta, přestože ekonomická data ukázala silnější než očekávaný růst australského hospodářství. Hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 2,7 %, což je nejrychlejší tempo za poslední tři roky.
Silný růst však zároveň vyvolal obavy z vyšší inflace. Australská centrální banka již v únoru zvýšila úrokové sazby a podle některých ekonomů by mohla v utažené měnové politice pokračovat.
Celkově tak zůstává nálada na světových trzích velmi křehká. Investoři sledují především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na ceny energií. Pokud by napětí mezi Spojenými státy a Íránem dále eskalovalo, mohou finanční trhy zůstat pod tlakem ještě delší dobu.
