Lidé mají přirozenou tendenci sledovat chování ostatních. Může se to projevit při výběru oblečení, nákupu nového telefonu, fandění sportovnímu týmu i při investování. V oblasti behaviorálních financí se tomuto jevu říká stádové chování neboli herding.
Jde o jednu z behaviorálních odchylek, které mohou ovlivňovat způsob, jakým lidé přijímají rozhodnutí. Pokud vidíme, že velké množství dalších lidí postupuje určitým způsobem, máme často tendenci udělat totéž. Takové chování může působit bezpečněji a zároveň zjednodušovat složité rozhodování.
Právě investování je oblast, kde může být tento efekt velmi výrazný. Rozhodnutí o nákupu nebo prodeji investice často vyžaduje zpracování velkého množství informací a vyhodnocení rizika. Pokud však investor vidí, že ostatní hromadně nakupují určité aktivum, může jejich chování začít používat jako náhradu vlastního rozhodovacího procesu.
To nemusí být vždy problém. V určitých situacích může sledování ostatních skutečně poskytovat užitečné informace. Stádové chování se však stává rizikové ve chvíli, kdy investor začne jednat především proto, že podobně jednají ostatní, aniž by sám dostatečně vyhodnotil důvody, rizika a soulad investice se svými cíli.
Proč mají lidé tendenci následovat dav
Stádové chování vychází z lidské potřeby zapadnout mezi ostatní. Pokud velká skupina lidí dělá stejnou věc, může vzniknout dojem, že právě toto rozhodnutí je správné.
Zároveň nám chování ostatních pomáhá zjednodušovat složité situace. Místo toho, abychom všechny dostupné informace analyzovali samostatně, můžeme sledovat, jak se rozhodují ostatní, a jejich jednání využít jako vodítko.
Tento mechanismus lze pozorovat v celé řadě běžných situací.
Ve sportu se například projevuje takzvaným bandwagon efektem. Někteří fanoušci začnou podporovat tým, kterému se právě daří a který získává stále více pozornosti. Čím více lidí se k němu přidává, tím atraktivnější může být připojit se také.
Podobný efekt byl dobře viditelný během začátku pandemie COVID-19 v roce 2020. Lidé viděli ostatní hromadně nakupovat zásoby určitých produktů, například toaletního papíru nebo mouky. Obava, že by mohlo dojít k jejich nedostatku, pak vedla další zákazníky ke stejnému jednání. Samotné chování jedné skupiny tak podporovalo chování skupiny další.
Na finančních trzích se stádový efekt může projevit ještě výrazněji. Příkladem jsou meme akcie, které na začátku roku 2021 získaly silnou pozornost drobných investorů. Jejich popularitu podporovalo nadšení na sociálních sítích. S rostoucím zájmem se přidávali další investoři, kteří chtěli být součástí stejného pohybu.
Důležité je, že hlavním důvodem jejich rozhodnutí nemuselo být samostatné vyhodnocení konkrétní investice. Rozhodujícím impulzem mohl být jednoduše fakt, že aktivum nakupovalo velké množství dalších lidí.
Právě tím se stádové chování liší od situace, kdy několik investorů nezávisle dojde ke stejnému závěru na základě vlastního výzkumu. U herdingu se rozhodnutí stále více opírá o samotné jednání davu.
Stádový efekt může vést k panickému nákupu i prodeji
V investování může následování davu ovlivnit rozhodování několika způsoby. Jedním z nejvýraznějších je panický nákup nebo prodej.
Během období nejistoty mohou investoři sledovat rychlé pohyby cen a zároveň vidět, že ostatní účastníci trhu hromadně nakupují nebo prodávají. Silná potřeba následovat ostatní pak může vést k rozhodnutí, které by investor za běžných okolností neudělal.
Pokud například určité aktivum prudce roste a mnoho lidí veřejně mluví o vysokých ziscích, investor může získat pocit, že musí nakoupit okamžitě, jinak přijde o příležitost. Rozhodnutí pak nemusí být výsledkem posouzení rizika, ale reakcí na chování ostatních.
Stejný mechanismus funguje také opačným směrem. Pokud trh prudce klesá a investoři kolem začínají prodávat, může být obtížné zachovat klid a držet se původního investičního plánu.
Stádové chování může také podporovat přesun kapitálu do rizikovějších aktiv. Pokud investor vidí, že ostatní dosáhli vysokých výnosů například na meme akciích, může být ochotnější podstoupit vyšší riziko, než by odpovídalo jeho běžnému přístupu.
Problémem je, že minulé výsledky ostatních investorů samy o sobě nezaručují stejný výsledek pro člověka, který se k trendu připojí později.
Následování davu proto může mít také dlouhodobý dopad na výnosy. Investor může nakupovat až poté, co určité aktivum výrazně zdražilo, a prodávat během období paniky poté, co jeho cena poklesla. Takové jednání může postupně snižovat výslednou výkonnost portfolia.
Behaviorální odchylky navíc často fungují bez toho, aby si je člověk plně uvědomoval. Investor může mít pocit, že se rozhoduje samostatně, přestože jeho názor byl výrazně ovlivněn chováním okolí, sociálními sítěmi nebo tím, co je v danou chvíli populární.
Právě proto je užitečné rozlišovat mezi získáváním informací od ostatních a slepým kopírováním jejich rozhodnutí.
Vlastní plán pomáhá omezit vliv stádového chování
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit negativní dopady herdingu, je zpochybňovat rozhodnutí davu. Pokud se určitá investice náhle stane velmi populární, je vhodné nejprve zjistit, proč tomu tak je a zda argumenty pro její nákup dávají smysl i z pohledu vlastního investičního přístupu.
Důležitou roli hraje vlastní výzkum. Investor by měl před rozhodnutím porozumět tomu, do čeho investuje, jaká rizika podstupuje a jaké má možnosti.
Samotný fakt, že velká skupina lidí věří v určitou investici, ještě automaticky neznamená, že je vhodná pro každého.
Pomoci může také zaměření na dlouhodobé cíle. Před nákupem nebo prodejem investice je užitečné položit si otázku, zda nové rozhodnutí skutečně zapadá do původního dlouhodobého plánu.
Pokud investor například sestavil portfolio s určitým poměrem rizika a dlouhodobým horizontem, krátkodobá popularita jednoho aktiva nemusí být dostatečným důvodem k zásadní změně strategie.
Významnou ochranu před emocionálním rozhodováním může představovat také finanční plán. Ten vytváří rámec, podle kterého lze jednotlivé kroky posuzovat a pomáhá investorovi zachovat větší jistotu i ve chvíli, kdy většina trhu postupuje jiným způsobem.
To neznamená, že by investor měl automaticky dělat opak toho, co dělá dav. Cílem není odmítat většinový názor, ale rozhodovat se na základě vlastních důvodů.
Skupina investorů může mít pravdu. Stejně tak ale může její chování vycházet ze stejného strachu, nadšení nebo nejistoty, které ovlivňují jednotlivce.
Při práci s vlastními penězi je proto vhodné kriticky vyhodnocovat, proč určité rozhodnutí vzniká. Pokud je hlavním argumentem pouze to, že „všichni ostatní nakupují“, může jít o signál, že stádové chování začíná přebírat kontrolu nad rozhodovacím procesem.
Porozumění herdingu samo o sobě nezaručuje, že se investor jeho vlivu úplně zbaví. Může mu však pomoci rozpoznat situace, ve kterých je jeho rozhodování silně ovlivněno ostatními.
Dlouhodobé cíle, vlastní výzkum a předem vytvořený finanční plán pak mohou vytvořit potřebný rámec pro rozhodování i v situacích, kdy se většina trhu vydává jedním směrem. Popularita investice totiž sama o sobě není důkazem její kvality.
