Solana (SOL) může výrazně změnit svou tokenomiku. Nový návrh úpravy protokolu počítá s tím, že by síť spalovala podstatně větší množství tokenů získaných prostřednictvím transakčních poplatků. Denní objem spalovaných SOL by se podle předpokladů mohl zvýšit téměř čtrnáctinásobně.
Na začátku srpna Solana prostřednictvím transakčních poplatků spaluje přibližně 648 SOL denně. Současně ale každý den vzniká kolem 60 000 nových SOL. Celková nabídka se proto stále zvyšuje, což znamená postupné ředění podílu současných držitelů.
Tento poměr by mohl částečně změnit návrh označovaný jako Solana Improvement Document 553 neboli SIMD-0553. Pokud by byl přijat a následně implementován, denní spalování by podle projekcí mohlo vzrůst na 7 500 až 9 000 SOL.
Změna by sice ani zdaleka neodstranila současnou inflaci nabídky, ale vytvořila by výrazně silnější protiváhu k nově emitovaným tokenům. Současně by mnohem těsněji propojila skutečné využívání blockchainu s množstvím SOL, které je trvale odstraňováno z oběhu.
Vyšší aktivita sítě by znamenala více spálených tokenů
Současný systém transakčních poplatků na Solaně je relativně jednoduchý. Každá transakce platí pevně stanovený poplatek, přičemž polovina poplatku je spálena a druhá polovina připadne validátorovi bloku. Část zaplacených SOL se tedy trvale odstraní z oběhu, zatímco zbývající část pouze změní vlastníka a nadále zůstává součástí nabídky.
SIMD-0553 by tuto strukturu upravil. Systém by nadále obsahoval poplatek za zahrnutí transakce, který by připadl validátorovi. Vedle něj by však vznikl také takzvaný „resource fee“, jehož výše by závisela na množství výpočetních zdrojů požadovaných konkrétní transakcí.
Právě tento druhý poplatek by byl spalován v plné výši.
Důsledkem by bylo, že výpočetně náročnější operace by platily více než jednoduché transakce. Týkalo by se to například transakcí vyžadujících rozsáhlejší interakci se smart kontrakty.
Pro držitele SOL je však důležitější samotná vazba mezi aktivitou blockchainu a spalováním tokenů. Čím intenzivněji by byla síť využívána a čím náročnější operace by zpracovávala, tím více SOL by mohlo být prostřednictvím poplatků trvale odstraněno z nabídky.
Síťová aktivita by se tak stala přímou protiváhou k emisi nových tokenů. Z ekonomického hlediska by tento mechanismus částečně připomínal zpětný odkup akcií, protože rostoucí využití sítě by snižovalo množství tokenů, které jinak zůstávají v oběhu.
Ani 14násobné spalování by inflaci nabídky neodstranilo
Výrazný nárůst spalování je ale nutné zasadit do kontextu celkové emise Solany. I při dosažení horní hranice předpokládaného spalování by bylo každý den odstraněno přibližně 9 000 SOL, zatímco současná denní emise dosahuje přibližně 60 000 SOL.
Výsledkem by tedy stále bylo čisté zvýšení nabídky o přibližně 51 000 SOL denně.
SIMD-0553 by proto ze Solany nevytvořil deflační aktivum. Celková nabídka tokenů by nadále rostla a současní držitelé by stále čelili ředění. Rozdíl by spočíval především v jeho rozsahu.
Při současném spalování kolem 648 SOL denně představuje tento mechanismus pouze malou část ve srovnání s množstvím nově vydávaných tokenů. Zvýšení na 7 500 až 9 000 SOL by už dokázalo kompenzovat podstatně větší část nové nabídky.
Zároveň by se změnila dynamika celého systému. Vyšší využití blockchainu by automaticky zvyšovalo množství spalovaných tokenů. Pokud by aktivita klesala, oslaboval by také tento efekt.
Držitelé SOL by tak získali přímější ekonomické propojení mezi využíváním sítě a vývojem nabídky tokenu. Přesto by ani po zavedení navrhovaných změn nebylo možné přehlížet pokračující emisi desítek tisíc nových SOL denně.
Právě proto SIMD-0553 představuje pouze jednu část širší diskuse o budoucí tokenomice Solany.
Druhý návrh by urychlil pokles inflace Solany
Vedle změny struktury transakčních poplatků se diskutuje také návrh SIMD-0550, který se zaměřuje přímo na tempo nové emise. Ten by zdvojnásobil roční tempo snižování inflace ze současných 15 % na 30 %.
Výsledkem by bylo rychlejší přibližování k dlouhodobé cílové míře inflace ve výši 1,5 %. Podle současného nastavení má Solana této úrovně dosáhnout v roce 2032. Pokud by SIMD-0550 prošel, stejná úroveň by byla dosažena už v roce 2029.
Rychlejší snižování inflace by zároveň odstranilo 18,9 milionu SOL z plánované budoucí emise. Pro současné držitele by to znamenalo menší rozsah budoucího ředění a současně kratší období, během kterého by vyšší tempo emise pokračovalo.
Oba návrhy řeší stejný problém z rozdílných stran. SIMD-0553 by zvýšil množství tokenů odstraňovaných z oběhu prostřednictvím spalování transakčních poplatků. SIMD-0550 by naopak snížil množství nových tokenů, které mají být do oběhu teprve uvedeny.
Pokud by byly změny zavedeny, tokenomika Solany by se posunula směrem k pomalejšímu růstu nabídky. Samotné zvýšení spalování na maximálně 9 000 SOL denně by však stále nestačilo k vyrovnání současné emise 60 000 SOL.
Zásadní otázkou navíc zůstává, zda některý z návrhů vůbec získá potřebnou podporu. Podobné pokusy o úpravu tokenomiky Solany v minulosti neuspěly a ani u SIMD-0553 nebo SIMD-0550 není schválení jisté.
Pro držitele SOL proto zatím nejde o změny, které by bylo možné považovat za součást současného fungování kryptoměny. Oba dokumenty představují návrhy, o jejichž dalším osudu musí rozhodnout proces řízení sítě.
Pokud by však některý z nich prošel, znamenal by omezení budoucího ředění držitelů SOL. U SIMD-0553 by navíc vznikla výrazně silnější vazba mezi používáním blockchainu a spalováním tokenů. Rostoucí aktivita sítě by tak měla přímější dopad na dynamiku nabídky, což by představovalo podstatnou změnu oproti současnému modelu.
