Kdy jste naposledy skutečně změnili názor? Lidé mají přirozenou potřebu věřit, že jejich postoje jsou správné a konzistentní. Právě tato tendence ale může ovlivňovat způsob, jakým přijímají a vyhodnocují nové informace. V behaviorálních financích se tento jev označuje jako konfirmační zkreslení neboli confirmation bias.
Jde o tendenci vyhledávat, upřednostňovat nebo interpretovat informace způsobem, který potvrzuje již existující přesvědčení. Současně máme sklon přehlížet nebo odmítat informace, které našemu názoru odporují.
Takové chování může být zvlášť problematické při investování. Investor přesvědčený o kvalitě určitého aktiva může věnovat větší pozornost pozitivním informacím a současně podceňovat varovné signály. Výsledkem pak nemusí být objektivní analýza, ale spíše hledání argumentů podporujících rozhodnutí, které už investor vnitřně učinil.
Konfirmační zkreslení patří mezi hluboce zakořeněné behaviorální odchylky. Pomáhá lidem udržovat pocit, že jejich názory jsou správné, a zároveň zjednodušuje zpracování velkého množství informací. Právě tato mentální zkratka však může při práci s penězi představovat významné riziko.
Lidé přirozeně hledají informace potvrzující jejich vlastní názor
Konfirmační zkreslení může ovlivňovat jednotlivce i celé skupiny a neomezuje se pouze na investování. Projevuje se například při používání sociálních sítí, v mezilidských vztazích nebo při vytváření názorů na politické, společenské a ekonomické otázky.
Výrazným příkladem jsou algoritmy sociálních sítí. Technologické platformy shromažďují informace o tom, jaký obsah uživatele zajímá, a následně jim nabízejí další podobný obsah. Člověk se tak může opakovaně setkávat s informacemi a názory, které odpovídají tomu, co už dříve sledoval nebo čemu věřil.
Postupem času může vzniknout prostředí, ve kterém jsou protichůdné informace zastoupeny výrazně méně. Uživatel pak může nabýt dojmu, že jeho názor potvrzuje mnohem větší množství důkazů, než jaké by viděl při širším pohledu na dostupné informace.
Podobný princip funguje v mezilidských vztazích. Lidé si často vybírají přátele nebo partnery s podobnými názory, postoji a přesvědčením. Postupně se tak mohou ocitnout ve skupině, jejíž členové se na většinu témat dívají podobně. Výsledkem může být omezenější názorová rozmanitost.
Konfirmační zkreslení je patrné také při práci se zprávami a daty. Pokud má člověk pevný názor na určitou politickou, společenskou nebo ekonomickou otázku, může věnovat větší pozornost článkům a údajům, které jeho pohled podporují. Informace odporující jeho přesvědčení může naopak ignorovat nebo jim přikládat menší význam.
Právě proto patří confirmation bias mezi behaviorální zkreslení, která je obtížné rozpoznat u sebe samotného. Člověk nemusí mít pocit, že některé informace vědomě ignoruje. Může být přesvědčen, že pouze objektivně hodnotí dostupná fakta.
Ve skutečnosti ale jeho předchozí názor může ovlivňovat už samotný výběr informací, kterým věnuje pozornost.
Při investování je tento mechanismus zvlášť důležitý. Investor totiž obvykle pracuje s množstvím dat, názorů a různých scénářů. Pokud začne automaticky upřednostňovat pouze ty, které potvrzují jeho původní investiční tezi, může snadno získat zkreslený obraz situace.
Confirmation bias může zvyšovat riziko investičního portfolia
Dopady konfirmačního zkreslení na finanční rozhodování mohou mít několik podob. Jedním z problémů jsou promarněné investiční příležitosti.
Investor může preferovat pouze strategie nebo aktiva, která dobře zná. Novým a méně známým možnostem se může vyhýbat nikoliv proto, že by pro něj byly objektivně nevhodné, ale jednoduše proto, že neodpovídají jeho dosavadnímu přesvědčení.
Tím se může připravit o investiční přístupy, které by jinak odpovídaly jeho situaci. Příkladem může být mladší investor, pro kterého by vzhledem k jeho okolnostem mohlo být vhodné přijmout vyšší míru rizika, ale který tuto možnost odmítá pouze proto, že se dlouhodobě drží známého způsobu investování.
Dalším problémem je přílišná koncentrace portfolia.
Někteří investoři se mohou silně zaměřit na malý počet aktiv a postupně sami sebe přesvědčit, že právě tyto investice jim přinesou výrazné bohatství. Pokud následně vyhledávají především pozitivní argumenty podporující jejich přesvědčení, mohou přehlížet důvody pro větší diverzifikaci.
Výsledkem může být rizikovější portfolio, než je skutečně nutné.
Konfirmační zkreslení se může spojovat také se stádovým chováním. Pokud investor už předem věří, že určitá populární akcie představuje dobrou příležitost, skutečnost, že ji nakupuje velké množství dalších lidí, může vnímat jako další potvrzení svého názoru.
Rostoucí popularita investice pak neposlouží jako důvod k opatrnosti nebo hlubší analýze, ale jako argument podporující již existující přesvědčení.
Investor může například vidět, že ostatní nakupují aktuálně populární akcii, a dojít k závěru, že jejich zájem potvrzuje jeho vlastní přesvědčení o jejím potenciálu. Přitom samotné chování ostatních investorů nevypovídá o tom, zda je daná investice vhodná právě pro něj.
Confirmation bias tak může ovlivnit nejen to, co investor nakupuje, ale také jaké informace před nákupem považuje za důležité.
Problém může pokračovat i po uskutečnění investice. Čím více je člověk přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí, tím obtížnější může být připustit si možnost, že původní předpoklady nebyly správné.
Při investování pro vlastní budoucnost nebo budoucnost blízkých proto může být užitečnější určitá míra pokory než absolutní přesvědčení o vlastní pravdě.
Investor by měl aktivně hledat argumenty proti vlastnímu názoru
Omezení vlivu konfirmačního zkreslení vyžaduje aktivní přístup. Nestačí pouze vědět, že tento behaviorální efekt existuje. Investor musí vytvořit způsob rozhodování, který ho nutí pracovat také s informacemi odporujícími jeho původnímu názoru.
Jednou z možností je záměrně přijmout opačnou pozici vůči vlastní investiční tezi.
Pokud je člověk přesvědčen, že určitá investice je atraktivní, měl by si položit opačnou otázku: proč by mohla být špatná?
Může si například sepsat všechna relevantní rizika a pokusit se argumentovat proti svému původnímu postoji. Smyslem není automaticky investici odmítnout, ale zjistit, zda původní přesvědčení obstojí i při konfrontaci s opačnými argumenty.
Pomoci může také názor člověka, kterému investor důvěřuje, případně finančního odborníka. Jiná osoba nemusí být stejně emocionálně spojena s původní investiční myšlenkou, a proto může upozornit na slabá místa, která investor přehlíží.
Další možností je vracet se k předchozím chybám.
Většina lidí už někdy byla o něčem pevně přesvědčena a následně zjistila, že se mýlila. Nemusí jít ani o finanční rozhodnutí. Příkladem může být jistota ohledně výsledku sportovního zápasu, který nakonec dopadl úplně jinak.
Připomenutí předchozích omylů může být užitečné právě ve chvíli, kdy investor získává pocit naprosté jistoty. Skutečnost, že se v minulosti mýlil, připomíná, že stejná možnost existuje také u současného rozhodnutí.
Třetí strategií je vědomě trénovat změnu názoru. Pro mnoho lidí je obtížné připustit, že nové informace změnily původní předpoklady. Schopnost upravit vlastní názor se ale může postupně zlepšovat.
Změna názoru totiž nemusí představovat selhání. Pokud se změnily dostupné informace nebo se ukázalo, že původní předpoklady nebyly správné, může být změna rozhodnutí naopak racionální reakcí.
Tyto postupy mohou společně snížit riziko, že investor bude přijímat rozhodnutí pouze na základě informací podporujících jeho původní přesvědčení. Mohou mu také pomoci vytvořit diverzifikovanější a vhodnější investiční portfolio.
Úplně odstranit konfirmační zkreslení nemusí být realistické. Důležité je především rozpoznat, že vlastní přesvědčení ovlivňuje způsob, jakým člověk informace vyhledává a interpretuje.
Při investování proto není zásadní pouze množství dostupných informací. Stejně důležité je, zda je investor ochoten věnovat pozornost také faktům, která se mu nehodí do původního názoru.
