Strach je při obchodování přirozenou reakcí na možnost ztráty peněz. Forexový obchodník se s rizikem setkává prakticky neustále a úplné odstranění strachu proto není realistickým ani žádoucím cílem. Jde o základní obranný mechanismus, který člověku pomáhá rozpoznat nebezpečí a odpovídajícím způsobem na něj reagovat.
Problém nastává ve chvíli, kdy strach začne ovládat obchodní rozhodování. Obava ze ztráty nebo aktivace stop-lossu může obchodníka přimět k jednání, které je v rozporu s jeho strategií, předem stanoveným obchodním plánem nebo jinak správnými návyky.
Typickým příkladem může být dlouhá pozice na měnovém páru EUR/USD. Obchodník nakoupí při kurzu 1,0850 a cena následně klesne na 1,0835. Pozice se tak dostane do ztráty 15 pipů.
Stop-loss je přitom nastaven na 1,0790, tedy těsně pod úrovní podpory na 1,0800. Samotný obchod tedy stále odpovídá původnímu plánu. Obchodník však začíná být nervózní. Situace může být ještě psychologicky náročnější v případě, že jeho předchozí obchod skončil ztrátou.
Právě tehdy může přijít silná potřeba pozici okamžitě uzavřít. Obchodník má pocit, že další ztrátu už nechce přijmout, a proto vystoupí předčasně. O několik hodin později ale podpora na 1,0800 vydrží a EUR/USD zamíří prudce vzhůru.
Ztráta v takovém případě nevznikla kvůli chybě původní obchodní strategie. Emoce přiměly obchodníka opustit jinak platný obchodní scénář ještě předtím, než trh potvrdil jeho neplatnost.
Strach není nutné odstranit, důležité je pochopit jeho příčinu
Cílem obchodníka by proto nemělo být přestat strach pociťovat. Mnohem důležitější je naučit se rozpoznat, odkud tento pocit přichází a zda upozorňuje na skutečnou změnu situace.
Brett Steenbarger, autor knihy „The Daily Trading Coach“, doporučuje přistupovat ke strachu jako k něčemu, co lze využít ve svůj prospěch. Pokud obchodník cítí, že s jeho pozicí není něco v pořádku, měl by se nejprve pokusit zjistit, co přesně tento pocit vyvolává.
Zásadní je rozlišovat mezi dvěma situacemi. V první obchodník pociťuje strach jednoduše proto, že nechce přijít o peníze. Tržní podmínky se přitom nijak zásadně nezměnily a původní obchodní scénář zůstává platný.
Ve druhé situaci mohou existovat konkrétní fundamentální nebo technické důvody, které původní předpoklady zpochybňují. V takovém případě už strach nemusí představovat pouze emocionální reakci. Může obchodníka upozorňovat na skutečnost, kterou je potřeba analyzovat.
Obchodník by se proto měl sám sebe zeptat, proč se cítí nejistě. Je důvodem pouze obava ze ztráty? Nebo se objevily nové fundamentální informace či technické signály, které naznačují, že by bylo vhodné obchod ukončit?
Jakmile dokáže příčinu identifikovat, může se vrátit ke svému obchodnímu plánu a posoudit situaci podle předem definovaných pravidel namísto momentálních emocí.
Kdy může být strach oprávněným varováním
Rozdíl mezi iracionálním strachem a oprávněnou reakcí lze ukázat na stejném obchodu EUR/USD.
Obchodník drží dlouhou pozici, ale následně se objeví zpráva, že představitelé Evropské centrální banky podporují několik snížení úrokových sazeb během letošního roku. Držitel dlouhé pozice v euru začne být nervózní.
Tentokrát však existuje konkrétní důvod, proč původní situaci znovu vyhodnotit. Fundamentální prostředí se změnilo a spolu s ním se může zvýšit pravděpodobnost, že obchod skončí ztrátou.
Za těchto okolností může být předčasné uzavření pozice rozumným rozhodnutím, přestože cena ještě nedosáhla původního stop-lossu na 1,0790. Pokud následně EUR/USD prolomí podporu na 1,0800 a výrazně klesne, obchodník nevystoupil pouze proto, že nezvládl psychický tlak. Reagoval na relevantní změnu podmínek.
Výsledek obou situací může na první pohled vypadat stejně: obchodník uzavřel pozici před dosažením stop-lossu. Proces, který k tomuto rozhodnutí vedl, je však zcela odlišný.
V prvním případě převzal kontrolu strach a obchodník porušil vlastní plán bez objektivního důvodu. Ve druhém případě strach posloužil jako impuls k nové analýze, která odhalila změnu fundamentálního prostředí.
Právě tento rozdíl je pro dlouhodobé obchodování zásadní. Nejde o to automaticky ignorovat každou pochybnost ani naopak reagovat na každý nepříjemný pocit. Smyslem je převést emocionální reakci zpět do analytického rozhodovacího procesu.
Disciplína znamená rozhodovat podle informací, nikoli podle paniky
Prvním krokem při práci se strachem je přijmout, že jde o normální součást obchodování. Každý obchodník se pohybuje v prostředí nejistoty a každá otevřená pozice s sebou nese možnost finanční ztráty. Samotná přítomnost strachu proto ještě neznamená, že je s obchodem něco špatně.
Druhým krokem je identifikovat jeho zdroj. Obchodník musí rozlišit, zda nervozitu způsobuje objektivní změna na trhu, například prolomení důležité technické úrovně nebo změna fundamentálního sentimentu, nebo zda jde pouze o emocionální reakci na možnost ztráty.
Třetím krokem je využít zjištěnou příčinu při rozhodování. Pokud se původní podmínky nezměnily, obchodní plán může pomoci zabránit impulzivnímu ukončení pozice. Jestliže se naopak změnily relevantní technické nebo fundamentální faktory, obchodník může svou pozici odpovídajícím způsobem upravit.
Důležitou roli zde hraje právě předem vytvořený obchodní plán. Ve chvíli, kdy je obchodník pod tlakem, nemusí rozhodovat od začátku. Může porovnat aktuální situaci s pravidly, která si stanovil ještě před vstupem do obchodu.
Strach se tím může změnit z překážky na užitečný varovný mechanismus. Neříká automaticky, že je nutné pozici zavřít. Místo toho může fungovat jako signál, že nastal čas zkontrolovat původní předpoklady a zjistit, zda stále platí.
Steenbarger tento princip shrnuje myšlenkou, že sebedůvěra neznamená absenci strachu. Spočívá ve vědomí, že obchodník dokáže podat svůj nejlepší výkon i ve stresu a nejistotě.
Úspěšná práce se strachem tedy není založena na jeho potlačování. Podstatné je naučit se rozpoznat rozdíl mezi obyčejnou obavou ze ztráty a oprávněným varováním, že se podmínky obchodu skutečně změnily. Právě schopnost vrátit se v takové chvíli k faktům a vlastnímu plánu může zabránit tomu, aby emoce rozhodovaly místo strategie.
